0

Mediální válka proti teroru

„Víc než polovina této bitvy se odehrává na mediálním bojišti, [neboť] jsme se ocitli v mediální bitvě a zápasíme o srdce a smýšlení [muslimů].“ To nejsou slova nějakého činitele pro styk s veřejností, ale hlavního pobočníka Usámy bin Ládina Ajmána Zavahrího.

Teroristé se obratně přizpůsobili způsobu vedení válek v dnešním mediálním věku, Amerika a vlády ostatních demokracií však nikoli. Uvažme, že násilní extremisté mají své „komise pro vztahy se sdělovacími prostředky“, jejichž cílem je manipulovat názorem elit. Plánují a cizelují útoky, jež se proderou na přední stránky novin, a využívají všech prostředků komunikace, aby zastrašili a podlomili kolektivní vůli svobodných lidí.

Vědí, že komunikace překračuje hranice a že jediná zpráva, pokud se s ní umně naloží, dokáže naší věci způsobit takovou újmu – a jejich věci natolik prospět – jako ozbrojený útok. A ve srovnání s ohromnými a nákladnými byrokratickými aparáty demokratických vlád jsou schopni s poměrně malým počtem lidí a skromnými zdroji jednat rychle.

V současnosti vedeme první válku v éře elektronické pošty, blogů, laptopů, textových zpráv, digitálních kamer, internetu, mobilních telefonů, diskusních rádií a nepřetržitého zpravodajství. V Tunisku, zemi s 10 miliony obyvatel, vychází největší deník v nákladu zhruba 50 tisíc výtisků. I vnejchudších čtvrtích ale uvidíte talíře satelitů téměř na každém balkonu a na každé střeše.