0

Marxistická renesance

PRINCETON – Karel Marx se vrací, ne-li přímo z hrobu, tak přinejmenším ze smetiště dějin. Německý ministr financí Peer Steinbrück nedávno prohlásil, že Marxovy odpovědi „nemusejí být nepodstatné“ pro dnešní problémy. Francouzský prezident Nicholas Sarkozy se nechal vyfotografovat, kterak listuje Marxovým dílem Das Kapital . Německý filmař Alexander Kluge slibuje, že Kapitál promění ve film.

Málokdo z dnešních „marxistů“ je ochoten ozřejmit, co je přitažlivého na muži, který chtěl sjednotit německou filozofii (stavěl na Hegelovi) s britskou politickou ekonomií (ve stopách Davida Ricarda), a tím dvě značně konzervativní tradice proměnit v teorii radikální revoluce.

Marx byl rozhodně vnímavým analytikem globalizace devatenáctého století. V  Komunistickém manifestu roku 1848 napsal: „Místo staré místní a národní soběstačnosti a uzavřenosti nastupuje všestranný styk a všestranná závislost národů na sobě navzájem.“

Jistěže, vznik globálních sítí analyzovala řada dalších komentátorů devatenáctého století. Žádný nový hon za díly osobností, jako byli John Stuart Mill či Paul Leroy-Beaulieu, však nesledujeme.