0

Malthusova zbraň

WASHINGTON – Věda a technika ve dvacátém století hluboce změnily zemědělství. Většinu zemědělské produkce vamp#160;rozvinutém světě dnes tvoří velké podniky: mechanizované, počítačově kontrolované a založené na důmyslném využívání chemie a znalostí fyziologie rostlin a půd.

Vynález chemických hnojiv počátkem století a jejich stále rozšířenější využívání spolu samp#160;mechanizací a rozvojem obilných druhů samp#160;vysokým výnosem urychlily růst zemědělské produktivity vamp#160;rozvinutém světě. Zelená revoluce pak přenesla tyto výhody i do méně rozvinutých zemí.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

V důsledku toho se nám navzdory ztrojnásobení počtu obyvatel na světě prozatím daří nenaplňovat Malthusovu předpověď zamp#160;roku 1798, podle níž populační růst zákonitě přesáhne naši schopnost produkovat potraviny. Vamp#160;průběhu druhé poloviny dvacátého století se počet hladovějících lidí na zeměkouli snížil zamp#160;poloviny zamp#160;tehdejších tří miliard lidí na necelou miliardu ze současných 6,5 miliard obyvatel.

Rostlináři se ve dvacátém století naučili urychlovat genetické změny rostlin pomocí chemických látek a ozařování – což je dosti razantní přístup ke genetickému vylepšování rostlin. Zavedení molekulárních metod odstartovalo současnou zemědělskou revoluci. Používání podobných technik se často označuje jako genetická modifikace (GM), genové inženýrství nebo biotechnologie. GM plodiny, které odolávají určitým škůdcům a snášejí herbicidy, začaly být vamp#160;mnoha zemích rychle akceptovány.

Podle Mezinárodní služby pro akvizici agrobiotechnologických aplikací (ISAAA) dosahuje tempo rozšiřování GM plodin dvouciferných hodnot a vamp#160;roce 2007 se tyto plodiny pěstovaly na 114,3 milionech hektarů ve 23 zemích. Možná ze všeho nejdůležitější je přitom skutečnost, že 11 zeamp#160;12 milionů GM farmářů jsou malí producenti samp#160;omezenými zdroji.

Během 12 let od komerčního zavedení GM plodin rezistentních vůči hmyzu zvýšily tyto plodiny výnosy a podstatně snížily používání toxických pesticidů. Plodiny snášející herbicidy zase snížily využívání herbicidů a podnítily všeobecný rozmach bezorebného obdělávání půdy, které výrazně snižuje ztráty ornice a zvyšuje úrodnost půdy.

Navzdory hrůzostrašným předpovědím nebyly až dosud doloženy žádné nepříznivé dopady GM plodin na zdraví, biodiverzitu a životní prostředí. Všechny nepředpokládané dopady jsou zatím příznivé. Například GM kukuřice rezistentní vůči hmyzu vykazuje mnohem nižší hodnoty kontaminace mykotoxinem než konvenčně či organicky pěstovaná kukuřice, jelikož rostliny jsou rezistentní vůči hmyzím larvám vrtajícím do nich dírky, jimiž pak do nich pronikají plísně. Žádné dírky znamenají žádné plísně a žádné mykotoxiny.

Vamp#160;medicíně a potravinářství jsou GM metody všeobecně akceptovány. Co bychom si v době šířící se globální epidemie cukrovky počali bez lidského inzulinu, který se dnes ve značném měřítku vyrábí zamp#160;genů lidského inzulinu vamp#160;mikroorganismech?

Řada evropských zemí, Japonsko a také – což je nejtragičtější – mnohé africké státy však využívání molekulárních metod ke zlepšování plodin dál tvrdošíjně odmítají.

Nedávné cenové šoky u potravin a energií zarazily celý svět. Takzvaná „potravinová krize“ zamp#160;roku 2008 nebyla ve skutečnosti krizí ve smyslu stavu, který lze vyřešit rychlým přijetím nouzových opatření. Vyvíjela se několik desítek let. A pravděpodobně hned tak nepomine, ačkoliv se ceny potravin momentálně zmírňují.

Počet obyvatel zeměkoule, který se blíží sedmi miliardám, zatěžuje ekologické podpůrné systémy planety na únosnou mez. Vody a úrodné půdy je nedostatek. Klima se mění. Energie zamp#160;fosilních paliv je drahá a přispívá ke klimatickým změnám. A tak nečekaně zjišťujeme, že znovu hledíme do hlavně Malthusovy zbraně.

Většinu nejchudších lidí na světě představují malí venkovští farmáři, kterých se moderní zemědělství prakticky nedotklo. Pro zvyšování produktivity existuje značný prostor. Ovšem přestože se začíná hovořit o druhé zelené revoluci, expanze nabídky potravin vamp#160;nejchudších, nejlidnatějších a nejméně bezpečných zemích je dnes impozantní úkol.

Zdá se, že někde mezi zelenou revolucí a biotechnologickou revolucí označil rozvinutý svět bitvu o potravinovou bezpečnost za vyhranou a upřel pozornost jinam. Občané mnoha urbanizovaných a rozvinutých zemí začali pociťovat nostalgii a stále více byli přesvědčeni, že organické zemědělství, tento návrat kamp#160;zemědělství devatenáctého století, produkuje nutričně kvalitnější potraviny (neprodukuje) a může vyřešit potravinové problémy světa (nemůže).

Tam, kde zatím nejsou omezeny půdní zdroje, je organické zemědělství vamp#160;malém měřítku luxusem, který si lze dovolit. Rozloha úrodné půdy na planetě se za více než půlstoletí podstatně nezměnila. V důsledku urbanizace, rozšiřování pouští a zasolování ubývá půdy stejně rychle, jako jí přibývá díky kácení pralesů a rozorávání luk.

Růst počtu obyvatel a jejich zvyšující se bohatství však nadále zvedají poptávku po potravinách a dalších základních potřebách. Dnes, kdy začínáme být konfrontováni samp#160;nevyhnutelným vyčerpáním zásob fosilních paliv, žádáme po zemědělství, aby uspokojilo také část našeho hladu po energii. Je to stejné jako očekávat, že ze svého skrovného platu uspokojíme všechny potřeby, které se u nás rozvinuly, když jsme „rozfofrovávali“ velké dědictví.

Adaptace na klimatické změny a snížení ekologického dopadu zem��dělství při podstatném zvýšení jeho produktivity patří mezi klíčové úkoly, které nás vamp#160;jednadvacátém století čekají. Přestože GM plodiny dostaly nehezkou nálepku, ty, které se používají dnes, už přispěly kamp#160;naplnění obou cílů.

Fake news or real views Learn More

Rozvoj ekologického zemědělství pro horkou a přelidněnou planetu bude vyžadovat nejpokročilejší zemědělské metody, které máme kamp#160;dispozici, a to včetně GM metod. Vamp#160;plném proudu jsou již projekty vývoje odrůd, které potřebují méně vody a udržují si vysoký výnosový potenciál v drsnějších a sušších podmínkách než dnešní plodiny.

Budeme moudří, přijmeme množící se důkazy o bezpečnosti a přivítáme tyto nástroje, které jsou nezbytné pro přežití?