0

Malajsijský zázrak

Na 31. srpen připadlo 50. výročí malajsijské merdeky : nezávislosti po více než 400 letech kolonialismu. Malajsijský mírový, nenásilný zápas si sice nezískal tolik pozornosti jako úsilí Mahátmy Gándhího v Indii, ale úspěchy, jichž Malajsie od té doby dosáhla, jsou působivé – a svět se z nich může ledasčemu naučit, jak o ekonomice, tak o budování živé multirasové, multietnické a multikulturní společnosti.

Mnoho říkají už samotná čísla. Při získání nezávislosti byla Malajsie jednou z nejchudších zemí na světě. Třebaže sehnat spolehlivá data je těžké, její HDP (vzhledem k paritě kupní síly) byl srovnatelný s HDP Haiti, Hondurasu a Egypta a asi o 5% nižší než v Ghaně. Dnes je malajsijský národní důchod 7,8krát vyšší než ghanský, víc než pětinásobný oproti Hondurasu a víc než 2,5krát převyšuje důchod Egypta. V tabulkách globální růstové ligy je Malajsie v nejvyšší třídě, společně s Čínou, Tchaj-wanem, Jižní Koreou a Thajskem.

Navíc se přínosy růstu sdílejí. Nejzávažnější bída by měla být odstraněna do roku 2010, přičemž celková míra chudoby klesne na 2,8%. Malajsii se zdařilo výrazně snížit příjmové propasti oddělující různé etnické skupiny, a to nikoliv sražením těch nahoře, nýbrž vyzvednutím těch dole.

Část úspěchu země při potlačování chudoby odráží rozhodnou tvorbu pracovních příležitostí. Zatímco ve většině světa je problémem nezaměstnanost, Malajsie pracovní sílu dováží. Během 50 let od získání nezávislosti bylo vytvořeno 7,24 milionu míst, což představuje nárůst o 261%; to by se ve Spojených státech rovnalo vzniku 105 milionů míst.