0

Zrození Sputniku

MOSKVA – 4. října 1957 můj otec, Nikita Chruščov, očekával telefonát. Hlavní konstruktér Sergej Koroljov měl volat z kazašské odpalovací základny Tjuratam (později přejmenované na kosmodrom Bajkonur) a podat zprávu o startu první umělé družice na světě.

V onen den byl otec kvůli vojenské záležitosti v ukrajinském Kyjevě. Zúčastnil se přehlídky tanků při překonávání Dněpru a pak se sovětskými generály prodiskutoval osud ministra obrany maršála Georgije Žukova. (Žukov byl podezírán z přípravy spiknutí s cílem uchvátit moc, a ještě než můj otec přinutil generála vyznamenaného ve druhé světové válce k rezignaci, zajistil si se svými kolegy podporu ostatních vysoce postavených generálů, již do jednoho s Chruščovovým plánem souhlasili.)

Večer pak otec povečeřel s ukrajinskými předáky. Já jsem seděl až na konci stolu a jejich hovoru jsem nevěnoval pozornost. Všichni byli unavení, ale můj otec nijak nespěchal spát. Kolem půlnoci se otevřely dveře a tajemník otce vyzval, aby si převzal telefonní hovor. Když se Chruščov vrátil, usmíval se: odpálení Sputniku bylo úspěšné.

Sovětští inženýři začali Sputnik konstruovat v lednu 1956. Bylo v plánu vypustit jej s mezikontinentální balistickou střelou R-7 vyvíjenou už od roku 1954. Okolní svět ale vágním prohlášením o možném vypuštění družice, které se objevovaly v sovětském tisku, nevěnoval pozornost; všichni mimo Sovětský svaz věděli , že první satelit na světě vystřelí Spojené státy.