0

Podhoubí vraždy v Pákistánu

Smrt Bénazír Bhuttové, první muslimské ženy, která vedla muslimskou zemi, je vážná rána vyhlídkám Pákistánu na demokracii, ba jeho životaschopnosti jako státu. Jak propuká chaos a zmatek, neměli bychom pouštět ze zřetele částečnou zodpovědnost prezidenta Parvíze Mušarafa za tento zvrat událostí. Přinejmenším jej nelze zprostit viny za to, že jeho vláda nedokázala Bhuttové zajistit dostatečnou bezpečnost.

Bhuttová tak musela zaplatit životem za to, že se kurážně postavila extremistům všech odstínů – od al-Káidy a Tálibánu po místní náboženské politické strany a armádní příznivce tvrdé linie.

Coby dědička Zulfikara Alího Bhutta, legendárního demokratického lídra, jehož v roce 1979 nechal oběsit generál Muhammad Zijául Hak, se Bénazír už v mladém věku stala symbolem odporu – v 80. letech však strádala ve věznicích a v exilu. Odkazem Z. A. Bhutta bylo dodávat moc chudým a bránit práva obyčejných lidí obklopených feudalistickou politikou a vojenskou vládou. Než aby se před vojenskou juntou shrbil, přijal raději šibenici.

Několik hodin před otcovou popravou bylo Bénazír dovoleno jej naposledy vidět, o čemž ve své autobiografii napsala: „V cele smrti jsem mu přísahala, že v jeho díle budu pokračovat.“ Velkou měrou svůj slib splnila.