0

Krabice s obědem a bomba

Každé výročí svržení bomb na Hirosimu a Nagasaki nám připomíná, že vzpomínky nejsou morálně neutrální. Přiklánějí se buďto k dobru, nebo ke zlu a každou historickou okolnost silně utvářejí čtyři hlavní perspektivy: dobrodinec versus obdarovaný a zločinec versus jeho oběť.

Být v nějaké události obdarovaným je méně okázalé než být dobrodincem, neboť to ukazuje na bezmocnost a závislost. Být obětí nějakého zločinu je vsak očividně ctihodnějsí role než být zločincem. A přestože nikdo nechce být obětí, mnoho lidí si dnes přeje, aby obětí bývali : usilují o status oběti.

Postavení oběti propůjčuje člověku právo si stěžovat, protestovat a žádat. V zájmu každého jedince je svou roli oběti spíse udržovat než obdržet odskodné. Místo jednorázové satisfakce se mu tak dostává trvalých výsad.

Co platí o jednotlivci, platí tím více o skupinách. Lze-li přesvědčivě dokázat, že se určitá skupina stala obětí minulé nespravedlnosti, pak tato skupina získává bezednou studnici morálního kreditu. Čím větsí je pak minulý zločin, tím zajímavějsí jsou současná práva - ta lze přitom získat již pouhou příslusností k poskozené skupině.