0

Ztracený kontinent

LONDÝN – Afrika, domov šestiny obyvatel Země, ale tvůrce pouhé čtrnáctiny světového HDP, je nejzřetelnější obětí globální recese. Po půlstoletí 5% růstu se očekává, že se tempo růstu kontinentu v roce 2009 sníží na polovinu. V některých zemích, například v Angole, dochází ke kontrakci. Jinde krize rozmetala přínosy několika let hospodářských reforem. Mnoho Afričanů se znovu propadne do zoufalé chudoby.

Rozvojoví ekonomové lomí rukama v beznaději: Afrika se vzpírá jejich nejlepším snahám zařídit zázrak. V předvečer dekolonizace roku 1960 byl reálný HDP na hlavu v subsaharské Africe téměř třikrát vyšší než v jihovýchodní Asii a průměrná délka dožití byla u Afričanů o dva roky vyšší. Během 50 let od té doby se africký reálný HDP na hlavu zvýšil o 38 % a lidé žili o devět let déle, jenže v jihovýchodní Asii vyrostl HDP na hlavu o 1000 % a životy lidí se prodloužily o 32 let.

Zprvu se řešení nízké míry vyspělosti Afriky zdálo jasné. Afrika potřebovala kapitál, ale scházely jí úspory. Bylo tudíž zapotřebí zajistit peníze zvenčí – skrze instituce, jako je Světová banka. Protože vybírat od hladovějících lidí komerční úrokové sazby se jevilo jako lichva, úvěry bylo nutné nabídnout na sníženém základě – v zásadě jako rozvojovou pomoc.

Zasypávat bídu penězi se stalo všelékem. Snadno se takové řešení prodávalo a vyhovovalo humanitárním instinktům lidí. Ulevovalo také vině za kolonialismus, jako když rodiče svým dětem dávají drahé dárky, aby odčinili, že je zanedbávají nebo zneužívají. Prospěch to ale nepřineslo. Většina pomoci se rozkradla nebo promrhala. Navzdory osminásobnému zvýšení objemu pomoci na hlavu, již v letech 1960 až 2007 dostávala Demokratická republika Kongo, se během téhož období tamní reálný HDP na hlavu o dvě třetiny snížil.