Paul Lachine

Příroda, a.s.?

BERLÍN – Jen málokdo si dnes ještě dělá iluze, že úmluvy Organizace spojených národů, jako jsou Rámcová úmluva OSN o změně klimatu nebo Úmluva o biologické rozmanitosti, mohou odvrátit globální oteplování, ztrátu biodiverzity a vyčerpávání orné půdy a vody. Stejně tak se zdá, že snaha prosadit pevné stropy na emise CO2 a přísnější ekologické a sociální normy s cílem snížit spotřebu přírodních zdrojů a ochránit zaměstnance vyšla z módy, neboť ekonomiky sužované krizemi se obávají, že podobné regulace by brzdily investice a obchod.

V situaci, kdy staré metody ztratily důvěryhodnost, volí některé vlády, ekonomové a mezinárodní instituce, jako je Program OSN pro životní prostředí, nový přístup založený na názoru, že příroda je poskytovatelem „služeb ekosystému“. Tím přesouvají břemeno řešení ekologického rizika na soukromý sektor a tržní mechanismy.

V tomto novém schématu je ochrana přírody komerční záležitostí, přičemž životní prostředí není ničím více než souborem obchodovatelného zboží a služeb. Důsledkem této logiky je skutečnost, že služby ekosystému už nebudou poskytovány bezplatně. Podle Pavana Sukhdeva, hlavního autora studie Ekonomie ekosystémů a biodiverzity, která si klade za cíl zdůrazňovat ekonomické dopady ničení životního prostředí, „využíváme přírodu, protože je hodnotná, ale přicházíme o ni, protože je zadarmo“.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/fWz5aGJ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.