Libanonský labyrint

Libanon již brzy uspořádá prezidentské volby, které si žádná ze soupeřících frakcí – a vlastně ani žádná ze znesvářených stran v regionu – nemůže dovolit prohrát.

Začněme u Sýrie. V roce 2005 byl režim Bašára Asada po atentátu na někdejšího libanonského premiéra Rafíka Harírího donucen stáhnout z Libanonu svou armádu. Zodpovědnost za atentát se všeobecně připisuje Sýrii a domácí libanonský i mezinárodní tlak k syrskému stažení napomohly. Přesto Asad krátce poté v projevu varoval, že nic nemůže zpřetrhat syrsko-libanonské vztahy.

Asad ví, že zvolení prezidenta podporujícího suverenitu a nezávislost Libanonu by ztížilo návrat Sýrie – a to si Asad přeje ze všeho nejméně, jak v soukromí připouštějí i jeho spojenci. Koneckonců bylo jeho rozhodnutím prodloužit v roce 2004 v rozporu s ústavou funkční období spolehlivě prosyrského libanonského prezidenta Emile Lahúda, což rozpoutalo politickou krizi vedoucí až k Harírího zavraždění a zrodu koalice protisyrských skupin, která čítala i mnoho někdejších syrských spojenců.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/JeVsdXY/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.