Ponorka a ruská demokracie

MOSKVA: Stáhne potopená ponorka Kursk a smrt celé její posádky na dno také Putinovu revoluci? Do této chvíle byla moc prezidenta Putina v ruské historii ojedinělým jevem – byla postavena na jeho obrovské popularitě, stvrzené volebními hlasy. Dokázal si podrobit ruskou oligarchii a přeobsadit horní komoru Dumy tak, aby hrála podle jeho not, a to vše díky tomu, že byl všeobecně oblíbený a ostatní složky víceméně zdiskreditované ruské vlády si toho byly dobře vědomy. Jeho postoj ke „kurské krizi“ však jeho demokratický mandát do značné míry nahlodal, neboť předvedl, že pohrdá lidskými životy stejně jako jeho kremelští předchůdci. Do jaké míry se z této krize vzpamatuje, zřejmě ovlivní další vývoj putinovské revoluce, tedy to, zda zůstane demokratickou anebo zda se navrátí k autokracii a uskutečňování svých vlastních cílů.

Nepochybuji o tom, že Putin najde pár lidí, na něž svalí vinu za to, že včas nepožádali o pomoc na záchranu Kursku ze zahraničí. Kurská krize mu vlastně dá záminku dále pročistit armádní hierarchii. Prvními zkouškami jeho politického zotavení budou blížící se regionální volby. Od října až do prosince bude v Rusku k dispozici přes 40 procent gubernátorských křesel. A vzhledem k tomu, že ústředním bodem prezidentova programu je obnovení autority a moci Moskvy, musí Putin svou popularitu vrátit do původního stavu.

Přestože Putinovy reformy v horní komoře Dumy zbavily gubernátory jejich statutu federálních mocipánů i parlamentní imunity, gubernie jako instituce mají v regionech stále obrovský vliv. Dnes už se jen málokteří z nich mohou naparovat na celonárodní scéně či vyplazovat jazyk na Kreml, jako tomu bylo za Jelcinovy éry, ale jejich moc je skutečná a nebude snadné dostat je pod kontrolu.

https://prosyn.org/pd9PSHTcs