Kouchnerovo obrácení

Jmenování Bernarda Kouchnera francouzským ministrem zahraničí bylo ze strany francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho geniálním politickým tahem. Jakmile porazil svou socialistickou soupeřku Ségolène Royalovou, rozhodl se Sarkozy prohloubit krizi socialistů jmenováním několika politiků dlouho spjatých s levým středem do své vlády. Přesvědčil dvě ženy s přistěhovaleckými kořeny, Ramu Yadeovou a dobře známou feministickou aktivistku Fadelu Amaraovou, aby přijaly subkabinetní funkce, zatímco Kouchner je v několika posledních letech nejoblíbenější politickou osobností Francie.

Kouchnerova popularita je zvláštní. Přestože v politice působí už několik desítek let, od doby, kdy v kabinetu bývalého socialistického premiéra Lionela Jospina působil jako náměstek ministra zdravotnictví, nezastával žádný vládní post. Ať už to však bylo silou jeho intelektu a talentem, jak říká on a jeho stoupenci, anebo jeho geniální schopností sebeprezentace, jak tvrdí mnoho protivníků, každopádně se Kouchnerovi podařilo setrvat ve středu dění bez ohledu na to, kdo byl francouzským prezidentem či premiérem.

Čas ovšem pokročil. Kouchnerovi, jenž spoluzakládal humanitární organizaci Lékaři bez hranic, od níž se později odštěpil a založil druhou humanitární organizaci Lékaři světa, a který po válce NATO se Srbskem v roce 1999 spravoval Kosovo jako protektorát, je dnes 67 let. Realisticky viděno je Sarkozyho pozvánka pravděpodobně poslední šancí tohoto muže sehrát významnou politickou a mezinárodní roli.

https://prosyn.org/SFLp4CGcs