0

Ekonomika na ostří nože

Berkeley – Od roku 2003 říkám, že globální ekonomika je zle nevyvážená a náchylná k makroekonomické katastrofě, která by vyústila v jednu z nejhorších epizod hospodářských nesnází moderní doby. Od roku 2004 pak říkám, že až tato situace nastane, začne být do roka zjevná: budeme vědět, zda se globální ekonomika dá do pořádku, anebo začne spirálovitě klesat. V letech 2004 až 2007 jsem se domníval, že se možná ve věci relativně svižného rozřešení ekonomického marasmu světa mýlím: jak pravil zesnulý Rudi Dornbusch, neudržitelné makroekonomické nevyváženosti se mohou udržet déle, než ekonomové (se svou dojemnou vírou v racionální rozhodování lidí) považují za možné.

Když však loni v srpnu došlo ke zhroucení trhu s podřadnými hypotékami, získal jsem jistotu. Situace se do roka musí vyřešit – jinak to nepůjde. Buď centrální banky nějak dokáží navléknout nit a přivést měnové kurzy a ceny aktiv zpět do stabilní a udržitelné rovnováhy, anebo chaos a zkáza přetečou z finančních trhů do reálné ekonomiky a propukne významný pokles. Okolnosti se silně klonily ke druhé možnosti: globální makroekonomické tísni.

Byl jsem ale na omylu. Uběhl celý rok a situace stále balancuje na ostří nože.

Rád bych zdůraznil, že nemám žádné výtky vůči politikám uskutečňovaným Federálním rezervním systémem Spojených států, který nese hlavní břemeno zodpovědnosti za „řízení“ krize. Přeji si, stejně jako Fed, aby bylo možné najít způsob, jak akcionáře finančního sektoru přimět, aby snesli ještě větší podíl ztrát, které se blíží, než kolik dosud vydrželi či kolik zřejmě vydrží. Souhlasím ale s místopředsedou Fedu Donaldem Kohnem, že není moudré zaměřovat se na vytrestání finančníků lekcí o morálním hazardu, když by takový postup znamenal riziko vzniku doprovodných škod v podobě zničení milionů pracovních míst.