Srebrenický soudní masakr

Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) týkající se podílu Srbska na masakru bosenských muslimů v Srebrenici v roce 1995 by se mělo setkat se značně rozporuplným ohlasem. Na jedné straně už sama skutečnost, že se nějaký mezinárodní tribunál vyslovil ke zodpovědnosti státu v otázce genocidy, znamená nepopiratelně pozitivní vývoj. Na straně druhé však patří rozhodnutí ICJ k těm soudním výrokům, které se snaží, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Soudní dvůr neměl hnát k trestní zodpovědnosti konkrétní jednotlivce; to je úkol pro Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). ICJ, jenž řeší spory mezi státy, se musel zabývat tvrzením Bosny, že za masakr ve Srebrenici nese zodpovědnost Srbsko. A ačkoliv soud shledal, že ke genocidě skutečně došlo, zároveň rozhodl, že Srbsko za ni podle mezinárodního práva nenese žádnou zodpovědnost.

Bosenskosrbští generálové, kteří se touto genocidou provinili, všichni ti Mladičové a Krstičové, podle soudu nejednali jako agenti Srbska a nedostávali z Bělehradu žádné konkrétní pokyny. Genocidu proto nelze klást za vinu Srbsku, třebaže srbská vláda vyplácela Mladičovi a jeho kolegům mzdu a poskytovala jim finanční i vojenskou pomoc. Stejně tak se Srbsko neprovinilo spolupachatelstvím, protože sice mělo na Mladiče a jeho lidi značný vliv, ale v době páchání genocidy nevědělo, že se takový zločin odehrává.

https://prosyn.org/wsmdFewcs