Srebrenický soudní masakr

Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) týkající se podílu Srbska na masakru bosenských muslimů v Srebrenici v roce 1995 by se mělo setkat se značně rozporuplným ohlasem. Na jedné straně už sama skutečnost, že se nějaký mezinárodní tribunál vyslovil ke zodpovědnosti státu v otázce genocidy, znamená nepopiratelně pozitivní vývoj. Na straně druhé však patří rozhodnutí ICJ k těm soudním výrokům, které se snaží, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Soudní dvůr neměl hnát k trestní zodpovědnosti konkrétní jednotlivce; to je úkol pro Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). ICJ, jenž řeší spory mezi státy, se musel zabývat tvrzením Bosny, že za masakr ve Srebrenici nese zodpovědnost Srbsko. A ačkoliv soud shledal, že ke genocidě skutečně došlo, zároveň rozhodl, že Srbsko za ni podle mezinárodního práva nenese žádnou zodpovědnost.

Bosenskosrbští generálové, kteří se touto genocidou provinili, všichni ti Mladičové a Krstičové, podle soudu nejednali jako agenti Srbska a nedostávali z Bělehradu žádné konkrétní pokyny. Genocidu proto nelze klást za vinu Srbsku, třebaže srbská vláda vyplácela Mladičovi a jeho kolegům mzdu a poskytovala jim finanční i vojenskou pomoc. Stejně tak se Srbsko neprovinilo spolupachatelstvím, protože sice mělo na Mladiče a jeho lidi značný vliv, ale v době páchání genocidy nevědělo, že se takový zločin odehrává.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/wsmdFew/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.