14

Irácká válka po deseti letech

CAMBRIDGE – Na tento měsíc připadá desáté výročí kontroverzní invaze Američany vedených sil do Iráku. Co z onoho rozhodnutí během deseti let vzešlo? A co je ještě důležitější: byl tehdejší vpád správným rozhodnutím?

Na pozitivním spektru analytici poukazují na svržení Saddáma Husajna, vznik volené vlády a hospodářství rostoucí téměř 9% tempem ročně, přičemž vývoz ropy převyšuje předválečnou hladinu. Někteří, například Nadim Shehadi z Chatham House, jdou ještě dál a tvrdí, že ačkoliv si „USA v Iráku rozhodně ukousli víc, než dokázaly rozžvýkat,“ americká intervence „z regionu snad setřásla stagnaci, která vévodila životům přinejmenším dvou generací“.

Skeptici odpovídají, že by bylo chybou spojovat iráckou válku s „Arabským jarem“, protože události roku 2011 v Tunisku a Egyptě měly své vlastní kořeny, zatímco činy a slova prezidenta George W. Bushe zájmy demokracie v regionu nepozvedly, nýbrž poškodily. Svržení Saddáma bylo sice významné, ale Irák je dnes násilnou oblastí řízenou sektářskými skupinami, která se v jednom z indexů korupce umístila na 169. příčce ze 174 zemí.

Ať už byly přínosy války jakékoli, argumentují skeptici, jsou příliš skrovné na to, aby vyvážily její cenu: smrt více než 150 tisíc Iráčanů a 4488 příslušníků amerických služeb a náklady v odhadované výši bilionu dolarů (bez započtení dlouhodobých výdajů souvisejících se zdravotním stavem a pracovní neschopností zhruba 30 tisíc zraněných vojáků USA).