1

Íránská jaderná hrozba získává globální ráz

TEL AVIV – Současné úsilí zabránit Íránu ve vývoji jaderného arzenálu odráží dvě důležité a vzájemně propojené změny. Z hlediska Izraele lze tyto změny uvítat, ačkoliv izraelská vláda musí být dál obezřetná v otázce, jakou roli by měla její země hrát.

První změnou je vystupňování snahy Spojených států a jejich západních spojenců zhatit jaderné choutky íránského režimu. Tuto snahu částečně podnítila Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která v listopadu 2011 shledala, že Írán skutečně vyvíjí jadernou zbraň a že se dostává nebezpečně blízko k překročení „červené čáry“ – bodu, za nímž se už další pokrok nedá zastavit. USA a jejich spojenci navíc chápou, že neschopnost podniknout zásadní akci by mohla přimět Izrael k zahájení vlastní jednostranné vojenské ofenzívy.

Druhou změnu představuje pocit, že jaderné kapacity Íránu by neohrožovaly pouze Izrael. Americký prezident Obama ve svém prosincovém projevu na valném shromáždění Unie za reformní judaismus konstatoval, že „další hrozbou pro bezpečnost Izraele, USA i světa je íránský jaderný program“. Letos v únoru nicméně Obama o Íránu prohlásil, že „mou prioritou číslo jedna je i nadále bezpečnost USA, ale i bezpečnost Izraele, a ve snaze vyřešit tuto otázku dál pracujeme v součinnosti…“

Tato volba slov nebyla náhodná; spíše to byla známka, že USA mění v přístupu k Íránu taktiku. Více než deset let byla součástí politické debaty o íránských jaderných ambicích otázka: „Čí je to věc?“ Bývalý izraelský premiér Ariel Šaron kdysi své kolegy varoval, aby se v otázce Íránu „nestavěli na začátek fronty“. Tvrdil totiž, že kdyby Izrael bil na poplach před íránskými jadernými ambicemi jako první, byla by tato otázka vnímána jako další „izraelský problém“.