Papež a strana

ALBERTA – Když papeže Lva XIII. na prahu dvacátého století trápilo, že lidstvo má na výběr mezi ateistickým socialismem a prodejným liberalismem, uložil katolickým intelektuálům, aby vymysleli lepší řešení. To dostalo název korporativismus a bylo zformulováno v roce 1891 v encyklice Rerum novarum. Lvův meziválečný nástupce Pius XI. se nechal slyšet, že tento směr „dal celému lidstvu nejjistější pravidla, jak správně řešit onen složitý problém lidských vztahů s názvem ‚sociální otázka‘“.

Korporativismus (který by se neměl zaměňovat s tripartitními vyjednávacími strukturami, jež se v 70. letech v mnoha zemích vynořily pod názvem „neokorporativismus“) se stal nejvlivnějším eticky motivovaným zásahem do ekonomie v moderních dějinách. Jako katolická sociální doktrína do konce dvacátého století korporativismus dodnes po celém světě utváří podobu ústav, zákonů a postojů. Lze ho stručně shrnout do čtyř principů:

·         Rovnost je krutou iluzí: lidé jsou nejšťastnější, když zastávají správné místo v hierarchii legitimizované katolickým učením.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/7sloBAJ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.