Papež a strana

ALBERTA – Když papeže Lva XIII. na prahu dvacátého století trápilo, že lidstvo má na výběr mezi ateistickým socialismem a prodejným liberalismem, uložil katolickým intelektuálům, aby vymysleli lepší řešení. To dostalo název korporativismus a bylo zformulováno v roce 1891 v encyklice Rerum novarum. Lvův meziválečný nástupce Pius XI. se nechal slyšet, že tento směr „dal celému lidstvu nejjistější pravidla, jak správně řešit onen složitý problém lidských vztahů s názvem ‚sociální otázka‘“.

Korporativismus (který by se neměl zaměňovat s tripartitními vyjednávacími strukturami, jež se v 70. letech v mnoha zemích vynořily pod názvem „neokorporativismus“) se stal nejvlivnějším eticky motivovaným zásahem do ekonomie v moderních dějinách. Jako katolická sociální doktrína do konce dvacátého století korporativismus dodnes po celém světě utváří podobu ústav, zákonů a postojů. Lze ho stručně shrnout do čtyř principů:

·         Rovnost je krutou iluzí: lidé jsou nejšťastnější, když zastávají správné místo v hierarchii legitimizované katolickým učením.

To continue reading, register now.

As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.

Register

or

Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.

https://prosyn.org/7sloBAJcs