Odložené zúčtování eurozóny

NEW YORK – Od léta, kdy se zdálo, že bezprostředně hrozí řecký odchod od eura, a výpůjční náklady Španělska a Itálie dosáhly nových, neudržitelných hladin, už se rizika, jimž čelí eurozóna, zmírnila. Přestože se ale finanční napětí uvolnilo, ekonomické podmínky na okraji eurozóny jsou stále vachrlaté.

Na zmírnění rizik se podílí několik faktorů. V prvé řadě neuvěřitelně účinně zabral program „přímých měnových transakcí“ Evropské centrální banky: rozpětí úrokových sazeb ve Španělsku a Itálii kleslo o zhruba 250 bazických bodů, ještě než bylo na nákupy státních dluhopisů vynaloženo jediné euro. Pomohlo rovněž zřízení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který zajišťuje dalších 500 miliard eur na podporu bank a suverénů, stejně jako uznání evropských lídrů, že pouhá měnová unie je nestabilní a neúplná, což vyžaduje hlubší bankovní, fiskální, ekonomickou a politickou integraci.

Snad nejdůležitější je ale to, že se změnil přístup Německa k eurozóně obecně a zvláště k Řecku. Němečtí představitelé teď chápou, že vzhledem k rozsáhlým obchodním a finančním vazbám rozháraná eurozóna poškozuje nejen periferii, ale i jádro. Přestali pronášet veřejná prohlášení o možném řeckém odchodu a aktuálně podpořili třetí záchranný balíček pro tuto zemi. Dokud budou Španělsko a Itálie zranitelné, výbuch Řecka by mohl dát do pohybu vážnou nákazu před německými volbami, které proběhnou příští rok, a tím ohrozit šance kancléřky Angely Merkelové na získání dalšího funkčního období. Prozatím tedy Německo bude ve financování Řecka pokračovat.

https://prosyn.org/mWV1F4xcs