Kdy je vládní dluh riskantní?

BERKELEY – Vláda, která nezdaňuje dost na to, aby pokryla vlastní výdaje, se nakonec dostane do všech možných potíží vyvolaných dluhem. Její nominální úrokové sazby vzrostou, poněvadž držitelé dluhopisů se budou obávat inflace. Její špičkoví podnikatelé se začnou jistit a ze strachu z vysokých podnikových daní v budoucnu se pokusí vyvést své bohatství z firem, které řídí,.

Kvůli politické nejistotě se navíc zvednou reálné úrokové sazby, v důsledku čehož se stane mnoho jinak společensky produktivních investic neziskovými. A jakmile zavládne inflace, sníží se dělba práce. To, co kdysi bývalo rozsáhlou pavučinou, kterou držely pohromadě úzké měnové vazby, se rozdrobí do velmi malých sítí držených silnými pouty osobní důvěry a společenských závazků. A malá dělba práce znamená nízkou produktivitu.

Toto všechno se – nakonec – zákonitě stane, pokud vláda nezavede dostatečně vysoké daně, aby pokryla vlastní výdaje. Může se to však stát i ve chvíli, kdy úrokové sazby zůstávají nízké, ceny akcií zůstávají vysoko a inflace zůstává potlačená? Já a další ekonomové – včetně Larryho Summerse, Laury Tysonové, Paula Krugmana a mnoha dalších – se domníváme, že nikoliv.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/3pIBFWG/cs;