Kdy je vládní dluh riskantní?

BERKELEY – Vláda, která nezdaňuje dost na to, aby pokryla vlastní výdaje, se nakonec dostane do všech možných potíží vyvolaných dluhem. Její nominální úrokové sazby vzrostou, poněvadž držitelé dluhopisů se budou obávat inflace. Její špičkoví podnikatelé se začnou jistit a ze strachu z vysokých podnikových daní v budoucnu se pokusí vyvést své bohatství z firem, které řídí,.

Kvůli politické nejistotě se navíc zvednou reálné úrokové sazby, v důsledku čehož se stane mnoho jinak společensky produktivních investic neziskovými. A jakmile zavládne inflace, sníží se dělba práce. To, co kdysi bývalo rozsáhlou pavučinou, kterou držely pohromadě úzké měnové vazby, se rozdrobí do velmi malých sítí držených silnými pouty osobní důvěry a společenských závazků. A malá dělba práce znamená nízkou produktivitu.

Toto všechno se – nakonec – zákonitě stane, pokud vláda nezavede dostatečně vysoké daně, aby pokryla vlastní výdaje. Může se to však stát i ve chvíli, kdy úrokové sazby zůstávají nízké, ceny akcií zůstávají vysoko a inflace zůstává potlačená? Já a další ekonomové – včetně Larryho Summerse, Laury Tysonové, Paula Krugmana a mnoha dalších – se domníváme, že nikoliv.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/3pIBFWG/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.