0

MMF potřebuje neotřelé myšlení o kapitálové kontrole

CAMBRIDGE – Proč Mezinárodní měnový fond tolik ztěžuje lidem, jako jsem já, abychom ho měli rádi?

Od vypuknutí krize MMF řekl a učinil všechny věci správně. Jednal tak rychle, jak to jen kterýkoliv mezinárodní úřad dokáže, aby zřídil nové úvěrové linky pro postižené země s rozvíjejícími se trhy. Přizpůsobil své úvěrové podmínky tak, aby odpovídaly době. Pod svým schopným výkonným ředitelem Dominiquem Strauss-Kahnem a renomovaným hlavním ekonomem Olivierem Blanchardem byl a je v otázce globálních fiskálních stimulů hlasem příčetnosti uprostřed disharmonické vřavy. Na instituci, která ještě nedávno zdánlivě stála na prahu bezvýznamnosti, je to úctyhodná proměna.

Nyní však Strauss-Kahn vyjadřuje pochybnosti o návrhu zdanit mezinárodní toky „horkých peněz“. Příležitostí k tomu bylo rozhodnutí Brazílie uvalit dvouprocentní daň na příliv krátkodobého kapitálu, aby zabránila spekulativní bublině a dalšímu zhodnocování své měny. Když byl Strauss-Kahn dotázán na roli kapitálové kontroly, prohlásil, že v této otázce není ve vleku žádné rigidní ideologie. Nicméně podle deníku Financial Times, který názory ředitele MMF přetiskl, by fond takovou daň „nedoporučil jako standardní nástroj – je totiž spojena s náklady a obvykle bývá neúčinná“. Nový MMF se v této otázce bohužel až příliš podobá tomu starému.

Uvážlivá kontrola kapitálových toků má obrovský smysl. Krátkodobé přílivy nejenže pustoší domácí makroekonomický management, ale zároveň zhoršují nepříznivý pohyb měnového kurzu. Zejména ve finančně otevřených ekonomikách, jako je ta brazilská, ztěžuje příliv „horkého“ kapitálu udržování konkurenceschopné měny a připravuje je v podstatě o nejúčinnější myslitelnou formu průmyslové politiky.