0

MMF dobývá Evropu

CAMBRIDGE – Mezinárodní měnový fond hraje stěžejní roli v plánu eurozóny na záchranu Řecka, čímž tento multilaterální věřitel opsal celý kruh. V prvních dnech jeho existence po druhé světové válce bylo jeho základním úkolem pomoci Evropě vymanit se z poválečné spouště. Kdysi dávno míval fond po celém kontinentu desítky programů (jak Rong Qian, Carmen Reinhartová a já ukazujeme v novém výzkumu o jeho „maturitě“ ze suverénních dluhových krizí). Až do vypuknutí finanční krize však většina Evropanů předpokládala, že jsou příliš bohatí, než aby je někdy čekalo ponížení v podobě žádosti MMF o finanční pomoc.

Vítejte v nové éře. Evropa se stala terčem největší expanze půjček a vlivu MMF za poslední roky. Několik velkých východoevropských zemí včetně Maďarska, Rumunska a Ukrajiny už využívá rozsáhlého úvěrového programu MMF. Země eurozóny se nyní dohodly, že fond může vstoupit do Řecka a v případě potřeby zřejmě i do Portugalska, Španělska, Itálie a Irska.

Opětovný vzestup MMF v uplynulém roce bere dech. Poté, co ho během asijské dluhové krize koncem 90. let vykastrovala vlastní populistická rétorika, se usilovně snažil znovu ukotvit svou politiku a vybudovat si novou image. Když na podzim roku 2007 nastupoval ke kormidlu Francouz Dominique Strauss-Kahn, dokonce i chudé africké země se MMF vyhýbaly jako čert kříži a raději uzavíraly dohody s netradičními věřiteli, jako je Čína. Při absenci nových projektů a nových příjmů čelil fond drastickým škrtům, aby zajistil vlastní přežití.

Jak hodně toho změní jedna krize. MMF dnes vystoupal na horu Olymp. V dubnu 2009 odsouhlasili vedoucí představitelé zemí skupiny G20 zečtyřnásobení úvěrové kapacity fondu. Toto zvýšení bylo v zápalu okamžiku možná přehnané, ale zdá se, že slušná část těchto peněz se skutečně objevila. A pro Evropu rozhodně nepřišla pomoc příliš brzy.