MMF: změna či konec

LONDÝN: Změny ve vedení obvykle předznamenávají nový začátek. Mezinárodní měnový fond ovšem potřebuje pravý opak. Nástupce Michela Camdessuse ve funkci výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu by se měl zaměřit nikoli na obnovu a posílení pozice MMF, nýbrž buď na drastickou redukci jeho funkcí anebo na jeho úplné zrušení.

Mezinárodní měnový fond, založený roku 1944 a financovaný vládami jeho členských států, byl původně jakousi pojistkou pro systém fixních směnných kurzů na základě amerického dolaru a zlata. Konkurenční devalvace, pohroma meziválečných let, se měla stát minulostí. Země sužované dočasnými problémy, které nutně potřebovaly peníze, aby jimi mohly platit za dovážené zboží, se mohly obrátit na MMF a požádat jej o tzv. “podporu platební bilance”, která je měla zachránit před devalvací. Tuto půjčku mohla taková země Fondu splatit až tehdy, když se její ekonomická situace obrátila k lepšímu.

V té době byl zoufalý nedostatek soukromých věřitelů. Mezinárodní kapitálové trhy byly malé a navíc omezené devizovými kontrolami, striktními směrnicemi a neexistencí konvertibility dokonce ani mezi největšími měnami. Většina kapitálových toků probíhala na oficiální mezivládní úrovni. V takovém prostředí zakladatelé Mezinárodního měnového fondu správně odhadli, že pomoc v podobě MMF bude nezbytná.