0

Iluze čínské bubliny

PEKING – V předvečer čínského Nového roku překvapila Čínská lidová banka (PBC) trh oznámením – za poslední měsíc již druhým –, že zvýší poměr povinných bankovních rezerv o 50 základních bodů, čímž ho nastaví na 16,5%. Krátce předtím zasáhla čínská vláda s cílem zastavit nadměrné půjčky místním samosprávám (prostřednictvím místních investičních korporací) a ochladit horečnaté regionální trhy nemovitostí tím, že zvýšila podíl povinné zálohy u druhých kupců domů a kapitálovou přiměřenost u developerů.

Toto poslední kolo monetárního zpřísňování v Číně odráží rostoucí obavy úřadů o likviditu. V roce 2009 se peněžní nabídka M2 (klíčový ukazatel pro předpovídání inflace) zvýšil meziročně o 27% a objem úvěrů vzrostl o 34%. V lednu 2010 navzdory přísné „administrativní kontrole“ finančních úvěrových linek (PBC v podstatě uvalila na komerční banky úvěrový strop) rostly bankovní úvěry ročním tempem 29%, k čemuž je nutno připočíst již tak silnou expanzi ve stejném období předchozího roku. Inflace ve výši 1,5% je sice stále nízká, ale v posledních měsících stoupá. A také ceny nemovitostí ve většině velkých měst výrazně vzrostly.

Tyto faktory inspirovaly některé pozorovatele Číny k tomu, aby čínskou ekonomiku označili za bublinu, nebo dokonce aby pro rok 2010 přímo předpověděli tvrdé přistání. Takový závěr se však jeví jako přinejmenším předčasný.

Jistě, Čína má možná silnou tendenci vytvářet bubliny, a to částečně proto, že se lidé v rychle rostoucí ekonomice méně zdráhají podstupovat riziko. Třicet let stabilního růstu bez vážných krizí způsobilo, že si lidé méně uvědomují negativní důsledky přehřátí a bublin. Jsou tak sebejistí, že často obviňují vládu, že neumožnila ekonomice růst ještě rychleji.