0

MMF, hasič bez práce

WASHINGTON – Jedním z hlavních cílů MMF je „dodávat členům sebedůvěru dočasným zpřístupňováním [svých] zdrojů“. Členové fondu však ve stále větší míře čelí kapitálové volatilitě a využívání jeho prostředků zaznamenává prudký pokles. Paradoxně se to děje právě ve chvíli, kdy by fond měl mít zájem půjčovat: topí se v likviditě a kromě splátek svých půjček nemá téměř žádné zdroje příjmu.

Kdyby musel MMF žít podle měřítek soukromého sektoru, vytvořil by nový nástroj, který by uspokojoval potenciální poptávku členů po krátkodobé likviditě. Bohužel ho však k tomu nic nenutí. Až do loňska měl MMF ve zvyku gratulovat si, když mu „došli“ klienti. Žádoucím předobrazem byl hasič, který nemá co na práci. Dnes se však situace změnila. Venku vypukl požár, ale nikdo hasiče nevolá. Pouze Gruzie, nikoliv překvapivě, žádá o pomoc.

Potenciální vypůjčovatelé hromadí mohutné rezervy a vkládají je do společných regionálních fondů, aby se ochránili před šoky a spekulativním kapitálem, avšak nečiní tak na naléhání MMF. Právě naopak: hromadění rezerv nad určitým prahem je spojeno s vysokými náklady příležitostí a naznačuje potřebu nechat měnu zhodnocovat. V důsledku toho potenciální vypůjčovatelé neabsorbují tolik dovozu, kolik by mohli, a nespoléhají se v takové míře, v jaké by měli, na multilaterální vkládání rezerv do společných fondů, které by měl MMF využívat, aby svým členům „dodal sebedůvěru“.

Co se tedy s hasičem stalo? Tradiční model výměny finanční podpory za splnění určitých podmínek nevěstí nic dobrého pro rozvíjející se ekonomiky, které navzdory silným makroekonomickým základům stále potřebují pomoc, aby se vyrovnaly s vnějšími šoky. „Dodávání sebedůvěry“ tomuto typu zákazníků vyžaduje schopnost poskytovat rychlou, automatickou, smysluplnou a soustředěnou finanční podporu; jinak bude hromadění rezerv a jejich vkládání do společných fondů na základě regionálních dohod dál působit jako spolehlivější možnost. MMF však není v pozici, aby mohl takovou podporu poskytovat.