3

Ideologická krize západního kapitalismu

NEW YORK – Uběhlo sotva pár let od doby, kdy mocná ideologie – víra ve volné a nespoutané trhy – přivedla svět na pokraj zhroucení. I ve své vrcholné době, od počátku 80. let do roku 2007, deregulovaný kapitalismus po americku přinášel v nejbohatší zemi světa hmotný blahobyt pouze těm nejbohatším. Vždyť za třicetileté nadvlády této ideologie většina Američanů z roku na rok zaznamenávala pokles či stagnaci příjmů.

Růst výstupu ve Spojených státech navíc nebyl ekonomicky udržitelný. Jestliže tak velká část amerického národního důchodu putovala do kapes hrstky lidí, růst mohl pokračovat jedině skrze spotřebu financovanou z hromadícího se dluhu.

Patřil jsem k těm, kdo doufali, že finanční krize tak či onak dá Američanům (a ostatním) lekci o potřebě větší rovnosti, silnější regulace a lepší rovnováhy mezi trhy a vládou. To se bohužel nestalo. Právě naopak, obroda pravicové ekonomie, jejíž hnací silou jsou, tak jako vždy, ideologie a zvláštní zájmy, znovu ohrožuje globální hospodářství – nebo alespoň ekonomiky Evropy a Ameriky, kde tyto ideje nadále vzkvétají.

V USA hrozí, že si tato pravicová renesance, jejíž příznivci se očividně snaží popřít základní zákony matematiky a ekonomie, vynutí platební neschopnost u národního zadlužení. Pokud Kongres stanoví výdaje převyšující příjmy, vznikne schodek a ten bude nutné financovat. Než aby pravice pečlivě hledala rovnováhu mezi přínosy každého programu vládních výdajů a cenou za zvýšení daní k financování těchto přínosů, rozhodne raději železnou palicí – národnímu zadlužení se nedovolí růst a to si vynutí omezení výdajů na příjmy z daní.