0

Ponížení Británie

BERKELEY – Když finanční krize udeřila na konci roku 2008 s plnou silou, rozdělily se země světa do dvou skupin: na ty, jejichž vedoucí představitelé si usmysleli, že se krizí nějak protlučou, a na Čínu. Pouze Číňané vzali vážně tvrzení Miltona Friedmana a Johna Maynarda Keynese, že když země čelí možné depresi, má ze všeho nejdříve využít vládu ke strategické intervenci na výrobních a finančních trzích s cílem udržet tok agregátní poptávky.

Na počátku roku 2010 se pak země, které se krizí protloukaly, dále rozdělily do dvou podskupin: ty, jejichž vlády si udržely nepošramocený kredit, se krizí protloukaly dál, zatímco země jako Řecko a Irsko, jejichž vlády si kredit pošramotily, neměly jinou možnost než přijmout úsporná opatření a pokusit se obnovit fiskální důvěru.

Dnes dochází k dalšímu štěpení, tentokrát na země, které se dál protloukají, a na Velkou Británii. Ačkoliv je kredit britské vlády stále ryzí jako zlato, chystá se administrativa premiéra Davida Camerona zahájit možná největší řízenou fiskální kontrakci v dějinách: jde o plán snížit vládní rozpočtový deficit o 9% HDP během následujících čtyř let.

S finanční krizí se zatím nejlépe vyrovnává Čína. Protloukající se země zaostávají. A ty státy, v nichž se důvěra v plnění vládních závazků rozplynula, což jejich kabinety přinutilo k úsporným programům, si vedou nejhůře.