Americký prezident George W. Bush rozhodně neproslul oslnivými znalostmi dějin. To mu však nezabránilo využít dějiny k ospravedlnění své politiky. V nedávném projevu k americkým válečným veteránům v Kansas City obhajoval svůj cíl „držet v Iráku kurz“ poukazem na důsledky amerického stažení z Vietnamu. Kromě toho se zmínil o okupaci Japonska po roce 1945 a o válce v Koreji jako o úspěších americké snahy přinést svobodu Asii a potažmo celému světu.
Historikové, členové Demokratické strany i další Bushovi kritici si pospíšili s odsouzením jeho projevu a zejména jeho zmínky o Vietnamu – označili je za účelové, nepoctivé a nepřesné.
Přesto však Bush pro jednou narazil na historickou analogii, která je skutečně pravdivá. Válka ve Vietnamu se samozřejmě od války v Iráku lišila téměř ve všech aspektech. Ho Či Min nebyl Saddám Husajn a Spojené státy ve Vietnamu neprováděly invazi do země, nýbrž hájily zkorumpovaného autoritativního spojence před agresivním komunistickým režimem. Bush ovšem prohlásil, že po stažení USA z Indočíny následovalo krveprolévání v Kambodži a brutální útlak ve Vietnamu. Stažení z Iráku, naznačil prezident, by mělo za následek podobné nebo ještě horší krveprolití.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
For decades, US policymakers have preferred piecemeal tactical actions, while the Chinese government has consistently taken a more strategic approach. This mismatch is the reason why Huawei, to the shock of sanctions-focused American officials, was able to make a processor breakthrough in its flagship smartphone.
warns that short-termism will never be enough to offset the long-term benefits of strategic thinking.
With a democratic recession underway in many countries, one now commonly hears talk of democratic “backsliding” on a global scale. But not only is that term misleading; it also breeds fatalism, diverting our attention from potential paths out of the new authoritarianism.
thinks the language commonly used to describe the shift toward authoritarianism is hampering solutions.
Ashoka Mody
explains the roots of the lack of accountability in India, highlights shortcomings in human capital and gender equality, casts doubt on the country’s ability to assume a Chinese-style role in manufacturing, and more.
Americký prezident George W. Bush rozhodně neproslul oslnivými znalostmi dějin. To mu však nezabránilo využít dějiny k ospravedlnění své politiky. V nedávném projevu k americkým válečným veteránům v Kansas City obhajoval svůj cíl „držet v Iráku kurz“ poukazem na důsledky amerického stažení z Vietnamu. Kromě toho se zmínil o okupaci Japonska po roce 1945 a o válce v Koreji jako o úspěších americké snahy přinést svobodu Asii a potažmo celému světu.
Historikové, členové Demokratické strany i další Bushovi kritici si pospíšili s odsouzením jeho projevu a zejména jeho zmínky o Vietnamu – označili je za účelové, nepoctivé a nepřesné.
Přesto však Bush pro jednou narazil na historickou analogii, která je skutečně pravdivá. Válka ve Vietnamu se samozřejmě od války v Iráku lišila téměř ve všech aspektech. Ho Či Min nebyl Saddám Husajn a Spojené státy ve Vietnamu neprováděly invazi do země, nýbrž hájily zkorumpovaného autoritativního spojence před agresivním komunistickým režimem. Bush ovšem prohlásil, že po stažení USA z Indočíny následovalo krveprolévání v Kambodži a brutální útlak ve Vietnamu. Stažení z Iráku, naznačil prezident, by mělo za následek podobné nebo ještě horší krveprolití.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in