Vysoké náklady depresivní nálady

Podle jedné studie Světové zdravotnické organizace je deprese čtvrtým největším zdravotním problémem na světě, měřeno podle počtu zdravých let, které jsou v jejím důsledku zmařeny. Je pravděpodobné, že do roku 2020 se tato nemoc dostane na druhé místo za srdeční onemocnění. Přesto se pro její léčbu či prevenci ani zdaleka nedělá dost.

Studie vedená Sabou Moussavim a zveřejněná minulý měsíc v časopise Lancet rovněž odhalila, že deprese má větší dopad na fyzické zdraví těch, kdo jí trpí, než velká chronická onemocnění typu angíny, cukrovky, artritidy nebo astmatu. Přesto ve stejném čísle Lancetu uvedli badatelé z Univerzity Nového Jižního Walesu Gavin Andrews a Nickolai Titov, že Australané trpící depresí mají mnohem nižší pravděpodobnost, že se jim dostane odpovídající péče, než pacienti s artritidou či astmatem. Tomuto zjištění odpovídají také zprávy z jiných rozvinutých zemí.

Léčba deprese bývá často, byť ne vždy účinná, zatímco lidé trpící neléčenou depresí nemohou žít spokojený a plnohodnotný život. I když se však omezíme na úzké hledisko nákladů a přínosnosti, mají větší investice do léčby deprese smysl.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/UZHlLSs/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.