PRINCETON – Když lidé říkají, že „peníze jsou kořenem všeho zla,“ obvykle tím nemíní, že peníze jsou kořenem všeho zla. Tak jako svatý Pavel, původce citátu, mají na mysli lásku k penězům. Mohly by samotné peníze představovat problém, ať už po nich prahneme, či nikoliv?
Karel Marx si myslel, že ano. V Ekonomických a filozofických rukopisech z roku 1844 , raném díle, které zůstalo až do poloviny 20. století nezveřejněné a téměř neznámé, Marx popisuje peníze jako „univerzálního původce separace“, poněvadž lidský charakter proměňují v něco jiného. Člověk může být ošklivý, píše Marx, ale má-li peníze, může si koupit „ty nejkrásnější ženy“. Bez peněz by bylo zřejmě zapotřebí pozitivnějších lidských rysů. Peníze nás odcizují, uvažoval Marx, jak naší skutečné lidské přirozenosti, tak našim lidským bližním.
Jakmile začalo být zřejmé, že Marx se mýlil, když předpověděl, že dělnická revoluce nastolí novou éry s lepším životem pro všechny, jeho renomé padlo. Kdybychom tedy na odcizující účinek peněz měli jen jeho názor, mohli bychom jej po libosti zavrhnout jako prvek pomýlené ideologie. Avšak výzkum uskutečněný Kathleen Vohsovou, Nicole Meadovou a Mirandou Goodeovou, zveřejněný roku 2006 v časopise Science , naznačuje, že v tomto ohledu byl Marx na správné stopě.
PRINCETON – Když lidé říkají, že „peníze jsou kořenem všeho zla,“ obvykle tím nemíní, že peníze jsou kořenem všeho zla. Tak jako svatý Pavel, původce citátu, mají na mysli lásku k penězům. Mohly by samotné peníze představovat problém, ať už po nich prahneme, či nikoliv?
Karel Marx si myslel, že ano. V Ekonomických a filozofických rukopisech z roku 1844 , raném díle, které zůstalo až do poloviny 20. století nezveřejněné a téměř neznámé, Marx popisuje peníze jako „univerzálního původce separace“, poněvadž lidský charakter proměňují v něco jiného. Člověk může být ošklivý, píše Marx, ale má-li peníze, může si koupit „ty nejkrásnější ženy“. Bez peněz by bylo zřejmě zapotřebí pozitivnějších lidských rysů. Peníze nás odcizují, uvažoval Marx, jak naší skutečné lidské přirozenosti, tak našim lidským bližním.
Jakmile začalo být zřejmé, že Marx se mýlil, když předpověděl, že dělnická revoluce nastolí novou éry s lepším životem pro všechny, jeho renomé padlo. Kdybychom tedy na odcizující účinek peněz měli jen jeho názor, mohli bychom jej po libosti zavrhnout jako prvek pomýlené ideologie. Avšak výzkum uskutečněný Kathleen Vohsovou, Nicole Meadovou a Mirandou Goodeovou, zveřejněný roku 2006 v časopise Science , naznačuje, že v tomto ohledu byl Marx na správné stopě.