Zbraně a zlato v srpnu

CAMBRIDGE – Čína a Rusko předvedly světu ostré rozdíly ve využití moci. Jak se nedávno vyjádřil francouzský analytik Dominique Moisi: „Záměrem Číny je svádět svět a imponovat mu počtem svých olympijských medailí, kdežto Rusko chce svět ohromit předváděním své vojenské nadřazenosti – čínská měkká moc versus ruská tvrdá moc.“ Někteří američtí analytici, například Edward Luttwak, došli k závěru, že ruská invaze do Gruzie je důkazem „nepodstatnosti“ měkké moci a dominance tvrdé vojenské moci. Ve skutečnosti se ukáže, že události jsou pro obě země komplikovanější.

Měkká moc je schopnost dosáhnout svého přitažlivostí, nikoli donucovacími prostředky či úplatou. Není řešením všech problémů. Záliba severokorejského diktátora Kim Čong-ila v hollywoodských filmech nejspíš neovlivní jeho program vývoje jaderných zbraní. Při snaze odradit v 90. letech afghánskou vládu Tálibánu od podpory al-Káidy měkká moc nikam nevedla.

Jiných cílů, například šíření demokracie a lidských práv, se však lépe dosahuje právě měkkou mocí, která rovněž dokáže vytvořit nápomocné nebo naopak ochromující prostředí, jak Spojené státy zjistily po invazi do Iráku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/M1xOdqL/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.