0

Bushovo zelenání

Spojené státy bývají obvykle pokládány za ekologického loudala a prezident George W. Bush není vnímán o mnoho lépe než jako šéf gangu záměrných znečišťovatelů, kteří činí vše, co je v jejich silách, aby zamezili globální akci na ochranu životního prostředí. Na této charakteristice Ameriky je pochopitelně něco pravdy (v Bushově případě dokonce mnoho pravdy), avšak skutečný obrázek není tak jednoznačně chmurný.

Ekologické hnutí – podobně jako většina novodobých společenských hnutí – ostatně vzniklo v USA. Kořeny amerického „hnutí za ochranu přírody“ sahají do devatenáctého století, kdy poprvé začaly být patrné škody způsobené průmyslovou revolucí a rozkouskováním přirozené krajiny vlivem individuálních pozemkových práv.

Moderní ekologické hnutí však uvedla do pohybu teprve kniha Tiché jaro – polemika proti užívání pesticidů v zemědělství –, kterou v roce 1962 napsala bioložka Rachel Carsonová. Ta vycházela z vědeckých poznatků, ale zároveň formulovala zásadní pochybnosti o konzumním kapitalismu a „postmaterialistickou“ víru v nadřazenost kvality života nad hospodářským růstem. Ve stopách Carsonové pokračovala v 60. letech „generace Woodstocku“ se svými Dny Země. Toto hnutí začalo záhy organizovat širší kampaň, což vedlo až k tomu, že v dubnu 1970 vyšlo do ulic bránit životní prostředí zhruba 20 milionů Američanů.

V tomto novém hnutí se vzájemně propletly libertariánské tendence Nové levice s ochranářskými tendencemi tradiční pravice. Vliv bestselleru Populační bomba z pera Paula Ehrlicha přetrvává dodnes. Americké ekologické hnutí bylo zakrátko exportováno do Evropy i jinam: na jedné straně stáli pragmatičtí Přátelé Země a mediálně orientovaná organizace Greenpeace , na straně druhé pak ekofundamentalistické skupiny typu Earth First! nebo Environmental Justice Movement (EJM) , případně lobbistické skupiny jako Světový fond na ochranu přírody (WWF) .