0

Zelená pseudorevoluce

KODAŇ – Celosvětová recese postupuje, a rázná akce proti globálnímu oteplování se tak ocitá v ohrožení. To má svůj význam, poněvadž za rok a několik dnů zasedne svět v Kodani, aby dojednal návaznou smlouvu k neúspěšnému kjótskému protokolu. V době, kdy lidé přicházejí o práci a o příjmy, se ovšem zdá, že okamžitá hospodářská pomoc je důležitější než teplotní rozdíly ode dneška za sto let.

Přesto začalo mnoho zelených rozumbradů tvrdit, že finanční krize pouze zvýrazňuje potřebu zasáhnout proti klimatickým změnám. Naléhají na nově zvoleného prezidenta Spojených států Baracka Obamu, aby prosazoval „zelenou revoluci“ v podobě velkých investic do obnovitelné energie, a tvrdí přitom, že by se tak daly vytvořit miliony nových pracovních míst pro „zelené límečky“ a otevřít obrovské nové trhy. Takové názory halasně, leč nikoliv překvapivě zastávají významní podnikatelé, kteří z podobných dotací žijí. Lze však tyto výzvy pokládat za chytré investice pro společnost?

Argument o zelené revoluci má ten háček, že se neobtěžuje zabývat se hospodárností. Nejčastěji bývá veleben jako prostředek k zajištění nových pracovních míst. Miliardy dolarů na daňových dotacích by však vytvořily spoustu nových pracovních míst v téměř každém sektoru: jde o to, že řada kapitálově méně náročných sektorů by při stejné investici z peněz daňových poplatníků vytvořila pracovních míst daleko více.

Podobně platí, že zelené iniciativy otevřou nové trhy pouze tehdy, pokud budou jiné země dotovat neefektivní technologie nakoupené v zahraničí. Ve skutečnosti se tak bude hrát o to, které státy budou moci vysát dotace jiných států financované z daní. Kromě výsledné globální nehospodárnosti to také vytvoří přehršle nových průmyslových hráčů, kteří budou dál prosazovat neefektivní legislativu – jednoduše proto, že jim plní kapsy.