0

Noví hráči ve velké hře

DILLÍ – Jižní Asii v současnosti rozviřují dvě „velké hry“. Na západě zpochybňuje Afghánistán – a lidé, které Henry Kissinger označuje za „islamistické džihádisty“ – mezinárodní uspořádání. Na východě pak velký počet čínských vojáků pronikl na pákistánské území v těžko prostupné horské oblasti kašmírského Karákóramu, totiž v malebném Gilgit-Baltistánu nedaleko od ledovcového bitevního pole Siačen, kde se střetávají Indie s Pákistánem.

Senge Hasan Sering ze Skardu, předseda Národního shromáždění Gilgit-Baltistánu, se domnívá, že počet vojáků čínské Lidově osvobozenecké armády (LOA) přítomných v oblasti by nyní „mohl přesahovat 11 000“, neboť na místě působí také přídavný „personál ze stavebních útvarů LOA“. Právě zde Čína v současné době investuje „miliardy dolarů do megaprojektů, jako jsou dálnice, tunely, ropovody a plynovody“. A rozhodně tak podle Seringa nečiní „kvůli jakémukoliv překypujícímu altruismu“.

Číňané tvrdí, že část jejich jednotek je v Pákistánu přítomna kvůli dalšímu „rozvodnění“, které tento cíp Kašmíru i zbytek Pákistánu nesmírně sužuje. Letošní silné monzunové deště napáchaly v oblasti spoušť, přerušily silniční spojení, strhly mosty a více než půl milionu lidí ve zdejších horách připravily o střechu nad hlavou – tito lidé nemají „obydlí, zemědělskou půdu, movitý majetek“, ba dokonce ani „hřbitovy“. Jejich počet výrazně přesahuje mnoho tisíc lidí z regionu Hunza, kteří přišli v lednu o všechno po průtrži mračen, jež srovnala se zemí několik vesnic a vytvořila vysoce nestabilní umělé jezero.

„Velká hra“ na způsob Rudyarda Kiplinga tak má nyní nové protagonisty. Namísto rozpínavého ruského impéria střetávajícího se s imperiální Británií tu dnes máme Čínu hladovou po půdě, vodě a surovinách, která ukazuje svaly, obsazuje himálajské pevnosti a vyzývá na přímý souboj Indii.