0

Velká hospodářská krize v ekonomické paměti

PAŘÍŽ – Ve Spojených státech a v Evropě se rozhořel spor mezi stoupenci dalších vládních stimulů a zastánci fiskálních škrtů. Tento spor značně připomíná debatu o hospodářských dějinách. Obě strany se znovu vrátily k velké hospodářské krizi z 30. let minulého století – a také k několikasetletým dějinám suverénních dluhových krizí – a jejich pře jen málo připomíná obvyklé polemiky o hospodářské politice.

Prostimulační tábor se často odvolává na škody, které napáchaly fiskální škrty v USA v roce 1937, čtyři roky po zvolení Franklina Roosevelta americkým prezidentem a zahájení programu New Deal. Podle výpočtů ekonoma Paula van den Noorda byla čistým výsledkem rozpočtu z roku 1937 fiskální kontrakce odpovídající třem procentním bodům HDP – což rozhodně nebyla triviální částka. Hospodářský růst se zřítil ze 13% v roce 1936 na 6% v roce 1937 a v roce 1938 kleslo HDP o 4,5%, přičemž nezaměstnanost se zvýšila ze 14% na přibližně 20%. A ačkoliv fiskální politika nebyla jedinou příčinou tohoto dvojitého poklesu, špatně načasované škrty k němu rozhodně přispěly.

Nacházíme se tedy v roce 1936? A skutečně hrozí, že rozpočtové utahování opasků, o němž se v mnoha zemích uvažuje, vyvolá podobnou recesi s dvojitým dnem?

Toto srovnání má evidentně své limity. Tak například od finanční krize uplynulo mnohem méně času, recese byla daleko mírnější a zotavení se dostavilo rychleji. V období mezi krizí akciových trhů v roce 1929 a fiskálními škrty v roce 1937 navíc došlo k významným událostem – zejména k příklonu Spojených států k protekcionismu v roce 1930 a k monetárnímu chaosu v letech následujících –, pro které dnes neexistuje analogie.