Evangelium podle Gatese

Bill Gates a Warren Buffett, první a druhý muž na žebříčku nejbohatších lidí v Americe, ba možná na světě, jsou často popisováni jako ctitelé slavného eseje Andrewa Carnegieho z roku 1889 nazvaného „Evangelium bohatství“. Carnegieho pojednání, americká klasika, přináší morální ospravedlnění koncentrace bohatství, již obvykle vytváří kapitalismus, a to prostřednictvím tvrzení, že obrovské bohatství vede k dobře vynaloženým charitativním příspěvkům a k podpoře umění a věd. Krátce, Carnegie se domníval, že velké osobní jmění vytváří velké civilizace.

„Evangelium bohatství“ se zakládá na premise, že výsledkem podnikatelského soutěžení je „přežití nejzdatnějších“ – přičemž nejzdatnějšími jsou ti, kdo jsou nejvíce nadáni „talentem pro organizaci“. Carnegie argumentoval, že ti, komu se daří v podnikání a kdo nahromadí velké osobní majetky, dokáží lépe posoudit, jak svět skutečně funguje, a mají tedy lepší kvalifikaci pro určování kam zaměřit zdroje. Úspěšní lidé by podle Carnegieho měli odejít z podnikání do penze, dokud jim ještě něco z tohoto nadání zůstává, a věnovat zbylé roky svého života k vydávání svého majetku na dobročinnost.

Carnegie také obhajoval dědickou daň coby pobídku a tvrdil, že „bohatého člověka přiměje věnovat se během života správě svého majetku“. Motivovat majetné k utrácení svého jmění na chvályhodné účely ještě za života, prohlašoval Carnegie, je mnohem lepší než ponechávat dispoziční právo k jejich majetku v péči jejich (pravděpodobně nenadaných) dětí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/TB4DNiG/cs;