0

Globální důsledky americké realitní krize

CAMBRIDGE – Prasknutí americké bubliny realit v létě roku 2006 vyvolalo celosvětovou finanční krizi a recesi. Prudký propad cen domů, který následoval, zapříčinil dramatický pokles bohatství domácností, což vyústilo v nižší spotřební výdaje a celkové snížení HDP. Bohatství ve formě vlastníkem obývané nemovitosti se k dnešku už zhruba ze 30 % rozplynulo, což odpovídá ztrátě více než šesti bilionů dolarů z bohatství domácností.

Propad cen nemovitostí vedl rovněž ke strmému nárůstu počtu případů neschopnosti splácet hypotéku a zabavování nemovitostí, což rozšířilo nabídku vlastního bydlení na trhu a vyvolalo další pokles cen nemovitostí. Ve výsledku už je v Americe třetina všech majitelů vlastního bydlení zatížených hypotékou „pod hladinou“ – jejich hypoteční dluh přesahuje hodnotu jejich domu. U šestiny těchto obytných domů je dluh o 20 % vyšší než cena nemovitosti.

Kromě toho vysoké poměry úvěrů vůči hodnotě nemovitosti v USA interagují s finančními problémy domácností, což počet případů insolvence a zabavování nemovitostí ještě zvyšuje. Konkrétněji, počet lidí, kteří nedokážou hradit své měsíční hypoteční splátky, zvyšuje narůstající míra nezaměstnanosti, společně s vysokým počtem zaměstnanců s nedobrovolným částečným úvazkem.

Na rozdíl od prakticky všech ostatních zemí jsou hypotéky na koupi vlastního bydlení v USA v zásadě úvěry „bez postihu“. Pokud vlastník domu přestane hypotéku splácet, věřitel může převzít nemovitost, ale nemůže si vzít jiná aktiva ani podíl ze mzdy. I v těch státech, kde věřitelé mají zákonnou pravomoc zabavit další aktiva nebo mzdové příjmy, jsou zákony upravující osobní bankrot tak restriktivní, že se věřitelé ani nenamáhají pokusit se svých pravomocí využít.