Genetické pokušení

Nedávno svět oběhla zpráva, že do rychle rostoucího pantheonu genů určujících různé vzory lidského chování a predispozic vstoupil gen "společenskosti" a našel si tak své místo vedle genů štěstí, agrese, schopnosti brát na sebe riziko, sexuální orientace a celé řady dalších lidských charakteristik. Mohl by z toho vzniknout dojem, že jsme na nejlepší cestě pochopit tajemství sebe sama a že je to s námi v mnohých ohledech nakonec prostší, než jsme se dosud domnívali. Schopnost konverzovat na koktejlovém večírku - anebo závislost na koktejlech - nemusí být nakonec geneticky předurčena o nic méně než barva vlasů.

Definovat vliv genů na chování není ovšem nijak snadné. Většina výsledků studií o člověku je nanejvýš předběžná a žádná z nich žádný gen ve skutečnosti neidentifikovala. To vlastně takové studie ani nemohou, neboť na člověku experimentovat nelze. Dokonce ani u zvířat, jejichž geny lze studovat mnohem snadněji a o nichž tudíž víme více, například u mušky octomilky Drosphila , nelze naprosto jednoznačně určit vztah mezi genem a chováním. Každou charakterovou vlastnost totiž určuje celá série genů.

Geny octomilky se kupodivu velice podobají genům člověka - ostatně stejně jako genům mnoha dalších živočichů. Dokonce i v chování se tento drobný hmyz podobá nám. Když například octomilku budeme chtít naučit, aby dávala přednost jedné konkrétní vůni, zapamatuje si to mnohem lépe, když ji budeme trénovat delší dobu v kratších pravidelných intervalech, než když se ji to pokusíme naučit intenzivně a najednou. Octomilky nejsou zrovna géniové, ale "biflování" jim nejde o nic hůř než nám, lidem. K tomu všemu pak vědci z Neurofyziologického institutu v San Diegu nedávno zjistili, že podle všech základních definičních kritérií octomilky v noci spí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/emZIHM5/cs;