0

Nadcházející zkouška G-20

BRUSEL – Červnové schůzky skupiny G-20, zkraje měsíce v jihokorejském Pusanu pro ministry financí a koncem měsíce v Torontu pro hlavy vlád, představují okamžik, kdy hlavní aktéři světové ekonomiky přeřadí z rozpočtového stimulu na snižování výdajů. Ne všichni jsou s tím zajedno.

Ministr financí Spojených států Tim Geithner před pusanským setkáním varoval před „zevšeobecněným, nediferencovaným posunem k protlačování konsolidačních plánů“ a zdůraznil potřebu „postupovat v souladu s upevňováním oživení soukromého sektoru“. Ve vyjádřeních ostatních ministrů financí se ale Geithnerova upozornění neodrážela. Vyzdvihovali spíše „důležitost udržitelných veřejných financí“ a nezbytnost „opatření, která zajistí fiskální udržitelnost“. Pryč je důraz kladený na obezřetné, postupně krokované strategie; snaha najít novou rovnováhu byla v komuniké ze summitu téměř neznatelná.

Tato změna zasahuje v prvé řadě Evropu. Jihoevropské země krátce před schůzkou v Pusanu oznámily zásadní konsolidační snahy v naději, že uklidní trhy s dluhopisy. Vzápětí britský předseda vlády David Cameron ohlásil „nastupující roky útrap“, německá kancléřka Angela Merkelová nastínila plán na snižování výdajů v hodnotě 100 miliard dolarů a francouzský premiér François Fillon podobný plán v hodnotě 80 miliard dolarů.

Vyspělé země se ocitají v bezútěšné rozpočtové situaci; deficity v roce 2009 dosahovaly v průměru 9 % HDP a vyhlídky na poměr veřejného dluhu k roku 2015 vzrostly na víc než 100 % HDP oproti zhruba 70 % HDP před propuknutím krize. Podle propočtů MMF by dosažení 60% poměru do roku 2030 vyžadovalo v letech 2010 až 2020 rozpočtovou korekci v rozsahu téměř devíti procentních bodů HDP v průměru. Některé země sice v minulosti korekcemi podobného rozsahu prošly, avšak všeobecná konsolidace takového druhu je bezprecedentní.