0

Užitečné mlčení skupiny G-20 v otázce kapitálové kontroly

NEW YORK – Když francouzský prezident Nicolas Sarkozy převzal roli hostitele letošního summitu skupiny G-20, který se bude konat 3. až 4. listopadu v Cannes, vyzval Mezinárodní měnový fond, aby vypracoval vymahatelný „kodex chování“ pro využívání kapitálových kontrol (nebo též regulací kapitálového účtu, jak to raději nazýváme) ve světové ekonomice. MMF na to reagoval dubnovým zveřejněním předběžné sady pravidel.

Regulace přeshraničních kapitálových toků v agendě skupiny G-20 až dosud překvapivě chyběla, neboť ta se zaměřuje na posílení finanční regulace. Kapitálové toky však představují klíčový prvek finanční volatility, která výzvy k silnější regulaci původně vyvolala. MMF ukázal, že země, které zavedly regulace kapitálového účtu, patřily v nejhorší fázi globální finanční krize k nejméně postiženým. Od roku 2009 fond připouští, že tyto regulace jsou užitečné při zvládání mohutných přílivů „horkých peněz“ na rozvíjející se trhy, a dokonce je doporučuje.

Přesto platí, že fondem navrhovaný kodex je sice krok správným směrem, ale zároveň je pomýlený. Schválení navržených zásad MMF skupinou G-20 by proto nebylo moudré pro světovou ekonomiku, která se snaží zotavit z jedné finanční krize a současně předejít druhé.

Vzhledem k nízkým úrokovým sazbám a pomalému zotavení v rozvinutých zemích, které doprovázely vysoké úrokové sazby a rychlý růst na rozvíjejících se trzích, začali světoví investoři houfně prchat z první skupiny zemí do skupiny druhé – do Brazílie, Chile, Jihokorejské republiky, na Tchaj-wan i jinde. V nedávných měsících se pak stáhli i z těchto rozvíjejících se trhů, čímž znovu dokázali, jak jsou takové toky nevyzpytatelné a nebezpečné.