Budoucnost japonsko-americké aliance

CAMBRIDGE – Mnozí analytici v současné době cítí z Japonska rozpačitost ze spojenectví této země se Spojenými státy. Částečně to souvisí se severokorejskými jadernými zbraněmi a obavou, že USA nebudou dostatečně zastupovat zájmy Japonska (jako je vyjasnění osudu japonských občanů unesených před lety Severní Koreou). Mezi další témata patří pobyt příslušníků americké námořní pěchoty na Okinawě a sdílení nákladů na přesun jejich části na ostrov Guam. Seznam je dlouhý, avšak jeho položky by se daly možná nejvýstižněji označit za spory o „chod domácnosti“: leckterý pár se o něj může hádat, aniž by přemýšlel o rozvodu.

Existuje však i hlubší úroveň obav, která se týká strachu Japonska z marginalizace v době, kdy se USA obracejí ke stoupající Číně. Někteří Japonci si například stěžují, že se Číně dostává v americké předvolební kampani mnohem větší pozornosti než Japonsku. Jejich úzkost není nijak překvapivá: americké a japonské obranné kapacity nejsou symetrické a tato skutečnost zákonitě zneklidňuje závislejší stranu.

Během let se objevily různé návrhy, jak učinit tuto alianci symetričtější – mimo jiné i návrh, aby se Japonsko stalo „normální“ zemí s úplnou paletou vojenských kapacit včetně jaderných zbraní. Taková opatření by však více problémů přinesla, než vyřešila. I kdyby je Japonsko zavedlo, stejně by se nevyrovnalo vojenské kapacitě USA a neodstranilo asymetrii. Stojí za zmínku, že během studené války měli podobné obavy ze závislosti a opuštěnosti evropští spojenci Ameriky, přestože měli vlastní vojenské kapacity.

https://prosyn.org/CVOeN8ucs