pa3916c.jpg Paul Lachine

Budoucnost ideologického střetávání

WARWICK – Právě dovršené francouzské prezidentské volby působily dojmem důkazu, že staré dělení levice-pravice je stále tak silné, jako vždy bylo – tedy rozhodně v jeho rodišti. Ale je tomu skutečně tak?

Moderní politické spektrum je pozůstatkem zasedacího pořádku ve francouzském Národním shromáždění po revoluci roku 1789. Napravo od předsedy shromáždění byli usazeni zastánci krále a církve, nalevo jejich odpůrci, kteří se shodli jedině na tom, že je nutná institucionální reforma. Toto rozlišení těžilo z odvěkých kulturních asociací pravorukosti a levorukosti s důvěrou respektive podezřívavostí – v tomto případě vůči statu quo.

Při pohledu zpět je pozoruhodné, že toto dělení dokázalo vymezovat politickou příslušnost víc než 200 let a obsáhnout velká reakční i radikální hnutí devatenáctého a dvacátého století. Úbytek volební účasti ve většině dnešních demokracií ale naznačuje, že toto chápání ideologických odlišností už možná zastarává. Objevila se dokonce tvrzení, že ideologie a partaje jsou v čím dál roztříštěnější politické krajině bez významu.

To continue reading, register now.

As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.

Register

or

Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.

https://prosyn.org/aOyRYALcs