0

Budoucnost Evropy

CAMBRIDGE – V první polovině minulého století rozpoltily Evropu dvě války a zničily její ústřední úlohu ve světové politice. Ve druhé půli století prozíraví lídři upřeli zrak za mstu a postupně vybudovali instituce evropské integrace. Představa opětovného boje mezi Francií a Německem se zdá nemožná a rozvoj Evropské unie nesmírně pozvedl přitažlivost a měkkou moc Evropy ve světě. Tento historický úspěch se teď bohužel zpochybňuje.

V květnu 2010 finanční trhy ztratily důvěru ve schopnost Řecka řešit svůj rozpočtový schodek a splatit dluh. Obavy z platební neschopnosti začaly v řadách 16 členů eurozóny postihovat i další země, například Portugalsko a Španělsko. Evropské vlády, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond v reakci na to sestavily program nouzové záchrany eurozóny za 700 miliard eur, aby finanční bouře uklidnily.

Tato intervence sice zajistila dočasný oddech, ale nejistota na finančních trzích přetrvává. Německá kancléřka Angela Merkelová minulý měsíc prohlásila, že pokud zkrachuje euro, „tak nezkrachuje jen měna… Zkrachuje Evropa a s ní myšlenka evropské jednoty.“

Evropská jednota už teď naráží na významné meze. Fiskální integrace je omezená. Národní identity zůstávají silnější než společná evropská totožnost, navzdory šesti desetiletím integrace, a národní zájmy, ač ve srovnání s minulostí tlumenější, jsou stále významné.