Svět je plochý! To tvrdí publicista Thomas Friedman, jenž si tento provokativní titul zvolil pro svůj bestseller s cílem přimět nás, abychom si uvědomili dramatické účinky, jež má technika na světové hospodářství. Vzdálenosti se zkracují. Geografické překážky už nepředstavují snadnou ochranu. Jak výrobní dělníci, tak experti v oboru špičkových technologií v Evropě i Americe se musejí vyrovnávat s globální konkurencí. Západní spotřebitelé po zavolání do lokální společnosti budou pravděpodobně hovořit s někým v Indii.
Skeptici poukazují na meze Friedmanovy metafory. Jak se jeden z nich vyjádřil, svět není plochý, ale „strmě členitý“. Vrstevnicová mapa ekonomické aktivity světa by zobrazovala horstva prosperity a bezpočet strží deprivace. Navíc vzdálenosti nejsou ani zdaleka mrtvé. I sousedé s nízkými celními překážkami, například Kanada a Spojené státy, obchodují vnitrostátně víc než přes hranice. Seattle a Vancouver jsou zeměpisně blízko, ale Vancouver obchoduje se vzdáleným Torontem víc než s nedalekým Seattlem.
Navzdory takové kritice má Friedman významný kus pravdy. Globalizace, již lze definovat jako vzájemnou závislost na úrovni mezikontinentálních vzdáleností, je stará jako samy dějiny lidstva. Za příklad si vezměme migraci lidí a náboženství nebo obchod podél staré hedvábné stezky, jež spojovala středověkou Evropu a Asii. Dnešní globalizace je však jiná, neboť se zrychluje a zahušťuje.
Svět je plochý! To tvrdí publicista Thomas Friedman, jenž si tento provokativní titul zvolil pro svůj bestseller s cílem přimět nás, abychom si uvědomili dramatické účinky, jež má technika na světové hospodářství. Vzdálenosti se zkracují. Geografické překážky už nepředstavují snadnou ochranu. Jak výrobní dělníci, tak experti v oboru špičkových technologií v Evropě i Americe se musejí vyrovnávat s globální konkurencí. Západní spotřebitelé po zavolání do lokální společnosti budou pravděpodobně hovořit s někým v Indii.
Skeptici poukazují na meze Friedmanovy metafory. Jak se jeden z nich vyjádřil, svět není plochý, ale „strmě členitý“. Vrstevnicová mapa ekonomické aktivity světa by zobrazovala horstva prosperity a bezpočet strží deprivace. Navíc vzdálenosti nejsou ani zdaleka mrtvé. I sousedé s nízkými celními překážkami, například Kanada a Spojené státy, obchodují vnitrostátně víc než přes hranice. Seattle a Vancouver jsou zeměpisně blízko, ale Vancouver obchoduje se vzdáleným Torontem víc než s nedalekým Seattlem.
Navzdory takové kritice má Friedman významný kus pravdy. Globalizace, již lze definovat jako vzájemnou závislost na úrovni mezikontinentálních vzdáleností, je stará jako samy dějiny lidstva. Za příklad si vezměme migraci lidí a náboženství nebo obchod podél staré hedvábné stezky, jež spojovala středověkou Evropu a Asii. Dnešní globalizace je však jiná, neboť se zrychluje a zahušťuje.