Studnice mládí objevena

Od chvíle, kdy si člověk začal uvědomovat sebe sama, uvažuje o vlastní smrtelnosti a sní o tom, jak nad ní vítězí. Až do nedávné doby byla moc nad dlouhověkostí věcí z říše pohádek, která se skutečným vědeckým pokrokem neměla nic společného. V poslední době ovšem vědecký výzkum směřuje k detailnímu pochopení molekulárních základů stárnutí. Praktická aplikace těchto poznatků by pak mohla záhy následovat.

S nedávnými vědeckými objevy v tomto směru nepřišel výzkum na lidech, ani na krysách či myších, ale na jednoduchých laboratorních organismech, jako jsou kvasnice a škrkavky. Tyto primitivní formy života nám poskytly zásadní a obecně platné klíče, jež otevřely cestu k celkovému přehodnocení podstaty procesu stárnutí.

Tradiční evoluční myšlení chápe stárnutí jako proces, který standardně nastává v postreprodukční fázi života. V souladu s Darwinovým přirozeným výběrem nelze zastavit celkový úpadek jedince, jehož geny už byly předány další generaci. Celá řada buněčných a organických procesů přestává fungovat souběžně a stárnutí tak má mnoho příčin. Z toho plyne, že abychom mohli zpomalit proces stárnutí, museli bychom napravit postreprodukční závady na mnoha genech.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/HLV4iav/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.