Čtyřicet let palestinské tragédie

Před čtyřiceti lety se Izrael po bleskové šestidenní válce, v níž odrazil armády Egypta, Jordánska a Sýrie, zmocnil Západního břehu, Gazy a Golanských výšin. Dnes se ukončení okupace palestinských území, která během onoho června začala, jeví jako sen stejně vzdálený jako kdykoli dřív.

Chaos připomínající Somálsko a občanská válka, jež se nyní v důsledku tohoto desítky let trvajícího patu vyvíjejí v Gaze, lze dát zčásti za vinu špatně koncipovaným izraelským politikám a zčásti americké administrativě, která dlouhých šest let odsouvala otázku izraelsko-palestinského míru na chvost své agendy. Je však zavádějící připisovat neúspěch Palestinců vybudovat spořádaný systém samosprávy jen nepříznivým důsledkům izraelské okupace a amerických politik.

Palestinská krize je v prvé řadě krizí vedení. Pravda, Jásir Arafát nebyl zrovna učebnicový demokrat, ale jeho charisma a politický postřeh držely všechny palestinské frakce pohromadě. Teď už ani Fatah, Arafátova vlastní strana, nemůže tvrdit, že je soudržnou organizací. Volební vítězství Hamásu v lednu 2006 bylo z velké části důsledkem tříštění Fatahu pod vedením Arafátova nástupce Mahmúda Abbáse.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/VFOZ7Ec/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.