VARŠAVA: Bombardování Srbska a srbských ozbrojených sil v Kosovu není přesně to, co noví členové NATO ze střední Evropy očekávali, když do přední obranné aliance Západu vstupovali. Polsko, ale stejně tak Maďarsko a Česká republika chtěly věřit tomu, že stupují do Aliance včerejší - tedy do aliance chránící Evropu před nebezpečím z Východu. Byl to tento velký cíl, který v nich mobilizoval všechny zdroje a který formoval postoje veřejnosti, aby byla nakloněna vstupu do tohoto privilegovaného klubu. Nyní se ocitly v organizaci, jenž sama prožívá proces radikální transformace.
O útoku NATO na Srbsko se říká, že je to první válečný konflikt jedenadvacátého století. Boje v Kosovu jsou ale prvním závažným konfliktem, do kterého přinejmenším jedna z bojujících stran není zapletena pro své strategické zájmy, nebo kvůli teritoriu, obyvatelstvu, přírodním zdrojům nebo dokonce kvůli ideologii. Západ zde bojuje svoji válku o principy, válku, jak řekl president Clinton: “která musí ukončit morální katastrofu.” Cílem je zastavit strašnou epidemii, která byla po Evropě dvacátého století roznášena nacisty, komunisty, fašisty a nyní opět nacionalisty.
NATO, poprvé ve své historii, přistoupilo k intervenci do vnitřních záležitostí jiné země. To je zásadní změna v politice NATO, jenž snižuje význam pojmu suverenity států a vynáší postavení etnických norem do mezinárodních vztahů. Zdá se, že mnoho otázek ještě bude věcí konsensu, především v oblasti morálních norem a kdo má pravdu a kdo ne. Ale soudíme-li nyní nemorálnost srbského chování, budoucí moralistické křížové výpravy budou nepochybně mnohem spornější.
VARŠAVA: Bombardování Srbska a srbských ozbrojených sil v Kosovu není přesně to, co noví členové NATO ze střední Evropy očekávali, když do přední obranné aliance Západu vstupovali. Polsko, ale stejně tak Maďarsko a Česká republika chtěly věřit tomu, že stupují do Aliance včerejší - tedy do aliance chránící Evropu před nebezpečím z Východu. Byl to tento velký cíl, který v nich mobilizoval všechny zdroje a který formoval postoje veřejnosti, aby byla nakloněna vstupu do tohoto privilegovaného klubu. Nyní se ocitly v organizaci, jenž sama prožívá proces radikální transformace.
O útoku NATO na Srbsko se říká, že je to první válečný konflikt jedenadvacátého století. Boje v Kosovu jsou ale prvním závažným konfliktem, do kterého přinejmenším jedna z bojujících stran není zapletena pro své strategické zájmy, nebo kvůli teritoriu, obyvatelstvu, přírodním zdrojům nebo dokonce kvůli ideologii. Západ zde bojuje svoji válku o principy, válku, jak řekl president Clinton: “která musí ukončit morální katastrofu.” Cílem je zastavit strašnou epidemii, která byla po Evropě dvacátého století roznášena nacisty, komunisty, fašisty a nyní opět nacionalisty.
NATO, poprvé ve své historii, přistoupilo k intervenci do vnitřních záležitostí jiné země. To je zásadní změna v politice NATO, jenž snižuje význam pojmu suverenity států a vynáší postavení etnických norem do mezinárodních vztahů. Zdá se, že mnoho otázek ještě bude věcí konsensu, především v oblasti morálních norem a kdo má pravdu a kdo ne. Ale soudíme-li nyní nemorálnost srbského chování, budoucí moralistické křížové výpravy budou nepochybně mnohem spornější.