LOS ANGELES – Vyspělé země nadále rozděluje debata nad fiskální expanzí versus konsolidací. Velká Británie v reakci na globální recesi roku 2008 spustila program úspor, kdežto Spojené státy uzákonily fiskální stimul ve výši 800 miliard dolarů. Vzdor slábnoucí ekonomice britský ministerský předseda David Cameron slibuje, že vytýčený směr zachová. Obama rovněž trvá na svém a nedávno navrhl další vládní výdaje a daňové škrty ve výši 450 miliard dolarů s cílem posílit zaměstnanost.
Nezaměstnanost v USA se ve 22 z posledních 24 měsíců držela nad 9 %. Zatímco někteří lidé podporují další stimulaci, jiní vyzývají k úsporným opatřením po vzoru Británie. Dosáhne ale některý z těchto přístupů co nejúčinnějšího snížení nezaměstnanosti, nebo by se lépe osvědčilo další kolo „kvantitativního uvolňování“ (nekonvenční formy ekonomické stimulace, kdy centrální banka nakupuje finanční aktiva)?
Vzhledem k tomu, že na obou stranách současné debaty o tom jak snížit nezaměstnanost, jsou nositelé Nobelovy ceny za ekonomii, veřejnost je právem zmatena. Paul Krugman a Joseph Stiglitz volají po ještě rozsáhlejší fiskální stimulaci zaměřené na vládní výdaje do školství a investice do infrastruktury. Naproti tomu Robert Mundell, Myron Scholes a Robert Selten vyzvali k „drakonickým opatřením,“ která by zkrotila hladiny zadluženosti.
LOS ANGELES – Vyspělé země nadále rozděluje debata nad fiskální expanzí versus konsolidací. Velká Británie v reakci na globální recesi roku 2008 spustila program úspor, kdežto Spojené státy uzákonily fiskální stimul ve výši 800 miliard dolarů. Vzdor slábnoucí ekonomice britský ministerský předseda David Cameron slibuje, že vytýčený směr zachová. Obama rovněž trvá na svém a nedávno navrhl další vládní výdaje a daňové škrty ve výši 450 miliard dolarů s cílem posílit zaměstnanost.
Nezaměstnanost v USA se ve 22 z posledních 24 měsíců držela nad 9 %. Zatímco někteří lidé podporují další stimulaci, jiní vyzývají k úsporným opatřením po vzoru Británie. Dosáhne ale některý z těchto přístupů co nejúčinnějšího snížení nezaměstnanosti, nebo by se lépe osvědčilo další kolo „kvantitativního uvolňování“ (nekonvenční formy ekonomické stimulace, kdy centrální banka nakupuje finanční aktiva)?
Vzhledem k tomu, že na obou stranách současné debaty o tom jak snížit nezaměstnanost, jsou nositelé Nobelovy ceny za ekonomii, veřejnost je právem zmatena. Paul Krugman a Joseph Stiglitz volají po ještě rozsáhlejší fiskální stimulaci zaměřené na vládní výdaje do školství a investice do infrastruktury. Naproti tomu Robert Mundell, Myron Scholes a Robert Selten vyzvali k „drakonickým opatřením,“ která by zkrotila hladiny zadluženosti.