Centrum Kodaňského konsenzu požádalo Gürcana Gülena, zkušeného ekonoma zaměřeného na energetiku z Centra pro ekonomii energetiky při Ústavu geologie ložisek nerostných surovin Texaské univerzity v Austinu, aby posoudil „stav vědeckého poznání“, o něž se opírají definice, měření a prognózy tvorby zelených pracovních míst. Gülen došel k závěru, že tvorbu pracovních míst „nelze obhajovat jako další přínos“ dobře míněných zelených politik. Vždyť počet pracovních příležitostí, jež tyto politiky vytvářejí, pravděpodobně přinejmenším vyvažují počty pracovních míst, které ničí.
Na povrchu se tvorba zelených pracovních míst zdá přímočará. Zprovozňování většího počtu větrných turbin a solárních panelů vytváří poptávku po větším počtu stavbařů, techniků, obchodníků a odborných zaměstnanců. Ejhle: investicemi do zelených politik nejenže pomáháme klimatu, ale také snižujeme nezaměstnanost. Právě to je jádrem mnoha studií, jež politici nadšeně citují. V čem se tedy tyto analýzy mýlí?
U některých případů Gülen zjišťuje, že zastánci zelených pracovních míst nerozlišují mezi stavebními pracemi (montáž větrných turbin), které jsou dočasné, a dlouhodobějšími provozními místy (zajišťování chodu turbin), která jsou stálejší. Navíc obhájci zelených pracovních míst občas bezdůvodně předpokládají, že nová místa se budou vyplácet víc než kariéra v konvenční energetice.
V jiných případech je definice „zeleného“ pracovního místa tak mlhavá, až je prakticky k ničemu. Jestliže poradce pro udržitelnost odejde z betonárny a začne působit v projektu obnovitelné energie, můžeme z toho opravdu vyvodit, že se zvýšil počet zelených pracovních míst?
Znepokojivější je Gülenovo zjištění, že některá tvrzení o tvorbě pracovních příležitostí vycházela z domněnek o zelené energii, jež dalece přesahují renomované odhady. Samozřejmě že když budeme předpokládat, že se rozsáhlé pásy krajiny pokryjí větrnými turbinami a solárními panely, neodvratně dojdeme k prognóze, že bude při jejich výstavbě zapotřebí velkého počtu pracovníků.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Největší problém těchto analýz ale spočívá v tom, že často nedokážou rozpoznat vyšší náklady či ztráty pracovních míst, které tyto politiky zapříčiní. Alternativní zdroje energie, například sluneční a větrné, vyrábějí výrazně dražší paliva a elektřinu než tradiční energetické zdroje. Zvýšení cen energie a paliv poškodí produktivitu, sníží celkovou zaměstnanost a srazí sumu disponibilního příjmu, který lidé mají. Přesto se studie využívané zastánci zelených pracovních míst s těmito náklady vůbec nevypořádaly – přehlížejí jak výdaje za investice, tak výdaje za cenová zvýšení, jimž budou koncoví spotřebitelé čelit.
Firmy vyzývající k politickým zásahům s cílem vytvářet pracovní místa obvykle patří k těm, které by z dotací a cel těžily. Jenže poněvadž tyto politiky zvyšují ceny paliv a elektřiny, přinášejí s sebou propouštění jinde, napříč mnoha rozličnými odvětvími hospodářství.
Jakmile se tyto účinky započtou, údajný přírůstek pracovních příležitostí se obvykle rozplyne, a některé ekonomické modely dokonce poukazují na snížení celkové zaměstnanosti. Vzdor významným výdajům by vládní snahy o tvorbu zelených pracovních míst mohly vyústit v úbytek pracovních příležitostí.
I kdyby tomu tak bylo, mohou zastánci argumentovat, investice do zelených pracovních míst je i tak velice dobrým způsobem jak stimulovat hlemýždí ekonomiku. Gülen ovšem dokládá, že existuje řada jiných sektorů ekonomiky, například zdravotnictví, které by při totožných vládních investicích mohly produkovat vyšší počet pracovních míst.
Někteří výzkumníci bezstarostně tvrdí, že vedle tvorby pracovních míst vzejdou z investic do alternativní energetiky všemožné další ekonomické přínosy, včetně vyšší produktivity, vyšších disponibilních příjmů a nižších provozních nákladů pro firmy. I tady Gülen dospívá k závěru, že tato tvrzení „nejsou opřena o žádné důkazy a nejsou v souladu s realitou zelených technologií a energetických trhů“.
Jádro problému je v tom, že technologie zelené energetiky jsou ve srovnání s fosilními palivy stále velmi neefektivní a nákladné. Zavádění méně efektivních a dražších zdrojů alternativní energie podnikům ani spotřebitelům nepomůže, nýbrž naopak je poškodí.
Aby se celá planeta dokázala udržitelně odklonit od fosilních paliv, potřebujeme nízkouhlíkovou energii, která bude jak levnější, tak efektivnější. To vyžaduje výrazné posílení výzkumu a vývoje v oblasti alternativ zelených technologií příští generace. Dnešní výzkumné rozpočty jsou nizoučké a je zoufale potřebné to změnit.
Prozatím by se veřejnost měla mít na pozoru před výroky politiků, že zavádění dnešních neefektivních a drahých technologií do praxe bude pro ekonomiku terno, za které ničím nezaplatí.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The escalating war in the Middle East must be understood in a broader context. The fact that the Iranian regime felt emboldened to risk a direct strike on Israel attests to a changing world order in which Western power is increasingly open to challenge.
considers the implications of Iran’s unprecedented decision to launch a direct strike on Israeli territory.
KODAŇ – Od nutnosti reagovat na „generační výzvu“ změny klimatu už se politická rétorika odtáhla. Investice do technologií alternativních energií, například sluneční a větrné, už se neprotlačují na základě environmentálních důvodů. Namísto toho slyšíme o údajných ekonomických přínosech, především o příslibu takzvaných „zelených pracovních míst“. Ty však bohužel neodpovídají ekonomické realitě.
Centrum Kodaňského konsenzu požádalo Gürcana Gülena, zkušeného ekonoma zaměřeného na energetiku z Centra pro ekonomii energetiky při Ústavu geologie ložisek nerostných surovin Texaské univerzity v Austinu, aby posoudil „stav vědeckého poznání“, o něž se opírají definice, měření a prognózy tvorby zelených pracovních míst. Gülen došel k závěru, že tvorbu pracovních míst „nelze obhajovat jako další přínos“ dobře míněných zelených politik. Vždyť počet pracovních příležitostí, jež tyto politiky vytvářejí, pravděpodobně přinejmenším vyvažují počty pracovních míst, které ničí.
Na povrchu se tvorba zelených pracovních míst zdá přímočará. Zprovozňování většího počtu větrných turbin a solárních panelů vytváří poptávku po větším počtu stavbařů, techniků, obchodníků a odborných zaměstnanců. Ejhle: investicemi do zelených politik nejenže pomáháme klimatu, ale také snižujeme nezaměstnanost. Právě to je jádrem mnoha studií, jež politici nadšeně citují. V čem se tedy tyto analýzy mýlí?
U některých případů Gülen zjišťuje, že zastánci zelených pracovních míst nerozlišují mezi stavebními pracemi (montáž větrných turbin), které jsou dočasné, a dlouhodobějšími provozními místy (zajišťování chodu turbin), která jsou stálejší. Navíc obhájci zelených pracovních míst občas bezdůvodně předpokládají, že nová místa se budou vyplácet víc než kariéra v konvenční energetice.
V jiných případech je definice „zeleného“ pracovního místa tak mlhavá, až je prakticky k ničemu. Jestliže poradce pro udržitelnost odejde z betonárny a začne působit v projektu obnovitelné energie, můžeme z toho opravdu vyvodit, že se zvýšil počet zelených pracovních míst?
Znepokojivější je Gülenovo zjištění, že některá tvrzení o tvorbě pracovních příležitostí vycházela z domněnek o zelené energii, jež dalece přesahují renomované odhady. Samozřejmě že když budeme předpokládat, že se rozsáhlé pásy krajiny pokryjí větrnými turbinami a solárními panely, neodvratně dojdeme k prognóze, že bude při jejich výstavbě zapotřebí velkého počtu pracovníků.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Největší problém těchto analýz ale spočívá v tom, že často nedokážou rozpoznat vyšší náklady či ztráty pracovních míst, které tyto politiky zapříčiní. Alternativní zdroje energie, například sluneční a větrné, vyrábějí výrazně dražší paliva a elektřinu než tradiční energetické zdroje. Zvýšení cen energie a paliv poškodí produktivitu, sníží celkovou zaměstnanost a srazí sumu disponibilního příjmu, který lidé mají. Přesto se studie využívané zastánci zelených pracovních míst s těmito náklady vůbec nevypořádaly – přehlížejí jak výdaje za investice, tak výdaje za cenová zvýšení, jimž budou koncoví spotřebitelé čelit.
Firmy vyzývající k politickým zásahům s cílem vytvářet pracovní místa obvykle patří k těm, které by z dotací a cel těžily. Jenže poněvadž tyto politiky zvyšují ceny paliv a elektřiny, přinášejí s sebou propouštění jinde, napříč mnoha rozličnými odvětvími hospodářství.
Jakmile se tyto účinky započtou, údajný přírůstek pracovních příležitostí se obvykle rozplyne, a některé ekonomické modely dokonce poukazují na snížení celkové zaměstnanosti. Vzdor významným výdajům by vládní snahy o tvorbu zelených pracovních míst mohly vyústit v úbytek pracovních příležitostí.
I kdyby tomu tak bylo, mohou zastánci argumentovat, investice do zelených pracovních míst je i tak velice dobrým způsobem jak stimulovat hlemýždí ekonomiku. Gülen ovšem dokládá, že existuje řada jiných sektorů ekonomiky, například zdravotnictví, které by při totožných vládních investicích mohly produkovat vyšší počet pracovních míst.
Někteří výzkumníci bezstarostně tvrdí, že vedle tvorby pracovních míst vzejdou z investic do alternativní energetiky všemožné další ekonomické přínosy, včetně vyšší produktivity, vyšších disponibilních příjmů a nižších provozních nákladů pro firmy. I tady Gülen dospívá k závěru, že tato tvrzení „nejsou opřena o žádné důkazy a nejsou v souladu s realitou zelených technologií a energetických trhů“.
Jádro problému je v tom, že technologie zelené energetiky jsou ve srovnání s fosilními palivy stále velmi neefektivní a nákladné. Zavádění méně efektivních a dražších zdrojů alternativní energie podnikům ani spotřebitelům nepomůže, nýbrž naopak je poškodí.
Aby se celá planeta dokázala udržitelně odklonit od fosilních paliv, potřebujeme nízkouhlíkovou energii, která bude jak levnější, tak efektivnější. To vyžaduje výrazné posílení výzkumu a vývoje v oblasti alternativ zelených technologií příští generace. Dnešní výzkumné rozpočty jsou nizoučké a je zoufale potřebné to změnit.
Prozatím by se veřejnost měla mít na pozoru před výroky politiků, že zavádění dnešních neefektivních a drahých technologií do praxe bude pro ekonomiku terno, za které ničím nezaplatí.