0

Pád hypervelmoci

Pozorně v současnosti naslouchejte Izraelcům a Jihokorejcům. To, na co poukazují, je úplný tektonický posun v mezinárodní soustavě: posun od jednopólového k vícepólovému světu.

Izraelci znovu objevují Evropu. Intuitivně cítí, že už nemohou spoléhat na absolutní bezpečnostní záruku v podobě kombinace aktivní a pasivní podpory ze strany Spojených států. Válka v Libanonu, pro Izrael tak frustrující, tuto jemnou proměnu urychlila. Evropa a její různé kontingenty tu teď hrají přední úlohu v úsilí dát věci dohromady.

Životní pojistkou Izraele samozřejmě zůstává Amerika, avšak izraelští diplomaté, ne-li izraelská společnost, začínají za zásadní považovat rozšíření a diverzifikaci diplomatických aliancí. Čtyřka (USA, Rusko, Evropská unie a Organizace spojených národů) bývala pokládána za „Jednoho plus tři,“ ale to už neplatí. Evropa a Rusko už se nepovažují za druhořadé hráče, protože je USA potřebují, o Izraeli ani nemluvě.

Co se týče Jihokorejců, ti spoléhají na Čínu, že bude řešit severokorejskou jadernou krizi. I oni pohlížejí na svět prizmatem, v němž se Amerika nadále jeví jako podstatná, ale nikoli už všechny ostatní přesahující. Nedávno vysoký jihokorejský představitel vyjmenoval v hierarchické posloupnosti země, které jsou v severokorejské jaderné krizi nejdůležitější. Na prvním místě byla Čína a za ní následovaly USA, Rusko, Japonsko a Jižní Korea, zatímco Evropa ve výčtu chyběla.